Bavorsko

Kraj  Horní Falc - HRADY
OBERMURACH   
výrazné zbytky hradu románského založení ve stejnojmenné obci

Hrad Murach je poprvé zmiňován v r. 1110. Majitelem byl nějaký Gerunch de Mourach, který jako služebník hraběte Berengara I. von Sulzbach jej doprovázel na vojenské tažení do Itálie. Po smrti posledního hraběte z rodu Sulzbachů, přešel hrad a panství v r. 1188 na hrabata von Ortenburg. Za těchto hrabat zažil hrad období rozkvětu.
Poté následovala od r. 1238 hrabata von Murach, která hrad v r. 1268 zastavila a nakonec jej v r. 1285 prodala vévodovi Ludvíku „Přísnému“. V r. 1329 připadl Murach na základě Pavijské smlouvy falckému vévodskému rodu Wittelsbachů. Hrad odolal husitským nájezdům v letech 1428 a 1433.
Hrad je literárně zvěčněn v „Písni o válce s husity" (Vom Hussenkrieg anno Domini 1433 die Matthaei Evangelistae – autor : Ott Ostmann).
S převedením Horní Falce na kurfiřta Maxmiliána I. připadl Murach v r. 1628 znovu Bavorsku. V r. 1632 byl zámek zabrán válečným lidem bavorského kurfiřství. Po přeložení poručenského soudu Murach do Neunburgu v r. 1803 bylo od r. 1805 započato s bouráním hradu. Několik desetiletí poté byly provedeny první restaurátorské práce na záchranu zříceniny.

Podle terénu zvoleného za místo stavby na vrcholu žulové vyvýšeniny, jehož nepravidelnému půdorysu se musely přizpůsobit všechny stavby, se hrad dělí na vnější (dolní) a vnitřní (horní) hrad.
Spodní nádvoří, které se v terénu zdvihá z jihu na sever, splňovalo funkci parkánu (prostor mezi vnější a vnitřní hradbou, v němž vniknuvší nepřítel musel bojovat v zúženém prostoru). Rozšiřovalo se směrem k předhradí, kde byly umístěny hospodářské objekty a stáje. Spodní hradní nádvoří bylo od horního nádvoří odděleno ohradní zdí na jihovýchodě a obytným objektem na severovýchodě. Do ohradní zdi byla vtělena věž s hladomornou.
Celý hrad byl obehnán obvodovou hradbou, která současně sloužila jako obvodová hradba pro obytný objekt stojící severovýchodně na nejvyšším místě a pro kapli na jihovýchodě horního hradního nádvoří. Obvodovou hradbu doplňoval ochoz s obranným arkýřem vysunutým na krakorcích.
V jihozápadním rohu kruhové hradby stál objekt brány. Přístup z dolního nádvoří k vnitřnímu hradu vedl po kamenných schodech obloukovou bránou. Vnitřní hrad ovládal bergfrit a špýchar. Obranná věž sloužila jako pozorovatelna, k obraně a jako poslední útočiště posádky. Přístup se původně nacházel nahoře nad suterénem, který byl bez oken a dveří, na severní straně odvrácené od útočícího nepřítele. Ke vstupu se lezlo po žebříku.
Špýchar byl stejně jako bergfrit postaven na čtvercovém půdorysu. Přechovávaly se zde potraviny dodávané poddanými. Zda někdy sloužil k obytným účelům, se nedá jednoznačně určit. Palác umístěný v těžko přístupném severním rohu hradního nádvoří byl přístupný jak z dolního, tak i z horního nádvoří. V přízemí se asi nacházely skladovací prostory, nad nimi byl sál a na něj navazující menší obytné prostory (komnaty a další menší budovy přistavěné k hradbám).
Hradní kaple nebyla, jak je jinak obvyklé, součástí paláce, nýbrž uzavírala horní hradní nádvoří z jihu. Z hradní kaple a věže hladomorny se zachovaly jen základy. Zbytky kruhové hradby z pečlivě navrstveného, částečně hrubě opracovaného lomového kamene se ještě táhnou kolem celého dolního nádvoří. Zejména v prostoru brány je ještě v relativně dobrém stavu. Dobře zachovaná je i „zárubní" zeď obvodové hradby (zdivo k vyrovnání nerovností na skalní stěně) včetně přístupu k hornímu nádvoří. Ke kruhové zdi byla v r. 1970 přistavěna provozní kabina pro televizní vysílací zařízení.
Zachovány zůstaly zbytky zdí špýcharu vybudovaného z vrstveného lomového kamene a nárožních kvádrů. Toto zdivo je podstatně starší než zdivo obranné věže, která je nejzachovalejší částí celého hradu. Ještě dnes dosahuje výšky zhruba 20 m. Zdivo je vystavěné z dvou konstrukč­ních částí, z lomového kamene a kvádrů. Vzhledem k tomu, že kvádry mají otvory po kleštích, nemohl bergfrit v té podobě, v níž se dnes představuje pozorovateli, vzniknout před r. 1250, přestože má obloukový vchod tak charakteristický pro románský sloh. Nejvyšší patro, jehož zdivo není tak pravidelné jako ve spodní části věže, bylo přistavěno teprve později, což zvlášť dokazuje lomené gotické okénko. Do zdi bergfritu je proraženo vícero pravoúhlých okenních štěrbin, které se směrem dovnitř rozšiřují.
V okolí se nachází hrady Winklarn a Trausnitz

 hrad Neuhaus an der Waldnaab

zpět na mapu Horní Falce

 hrad Parkstein