Bavorsko

Kraj  Horní Falc - HRADY
THIERLSTEIN  
k obytným účelům upravený hrad, který nebyl nikdy zničen ohněm ani válkou !!!

  

V prostoru předního chamsko-furthského úbočí se zvedá do daleka viditelný zámek vybudovaný na pilířovitém útvaru jménem Pfahl, což je 140 km dlouhý, napříč bavor­ským lesem se táhnoucí a zde 50 m vysoký, obzvlášť výrazně vystupující křemenný val. Celý hrad je velice malebný a je částečně vestavěn do skal křemenného pilíře, který prostupuje i zdmi komnat horního patra.
Thierlstein tvořil spolu s Untertraubenbachem dvorní marku (Hofmark). Nejranější zprávy o rodu Thierlingerů (původem z vesnice Thirling) podávají listiny kláštera Reichenbach. Nějaký Witoldus de Turdelingen vystupuje jako svědek na listině, kterou lze datovat od r. 1118 nebo 1119 až do r. 1125. Hrad vlastnila tato rodina až do r. 1360.
Od r. 1614 se ve vlastnictví hradu vystřídalo vícero majitelů, mezi nimi také rodiny Kockh a Lichtenstern, jejichž spo­jené ornamentálně orámované erby jsou namalovány nad vstupním portálem. Před několika lety byly provedeny rozsáhlé rekon­strukční práce, přičemž byly objeveny četné drobné archeologické nálezy, které vyplňují časové období od 15. do počátku 18. st.

Zámek Thierlstein je ve své dnešní podobě výsledkem mnoha stavebních etap. V románské době byl na tomto exponovaném místě na skalách nad údolím Regenu postaven osamoceně stojící válcový bergfrit. Ve 13. a 14. st. byl Thierlstein přestavěn na malý ministeriální hrad. Na dosud izolovaně stojící obrannou věž navazo­val na severu malý vnitřní dvorek a přibližně pravoúhlý obytný trakt - palác. Obranu před útokem zajišťovalo masivní zdivo, vchod se nacházel v jihovýchodní zdi dvora pod ochranou obranné věže. Úzká hradní brána byla přístupná pouze přes padací most, který se klenul přes 2,8 m hluboký a 2,5 m široký příkop.
V následující stavební fázi (gotika) byl vnitřní dvůr zastřešen a spojen s palácem v jeden větší obytný trakt. Dendrochronologická zkouška určila stáří stropních trámů v paláci do r. 1430 a podala tak důkaz o době této přestavby. Zhruba ve stejné době rozšířili Thierlsteinové hrad o mohutnou branskou věž s dodatečnými obytnými pro­storami při jihovýchodním křídle bergfritu. Padací most a hradební příkop tím ztratily svou původní obrannou funkci a byly integrovány s východní hradbou mezi branskou věží a palácem do stavebního tělesa. Z této doby pochází i dnešní, asi 40 m vysoká válcová útočištná věž a hradby východního traktu, které navazují na věž. Zde je nápadná podobnost se stavbou hradu Lichteneck na úpatí Hohen Bogenu v sousedním Dolním Bavorsku. Starý padací most existoval i nadále jako dodatečné zajištění paláce. Z archeologického nálezu víme, že hradní příkop byl od doby této přestavby v 15. st. soustavně vyu­žíván jako odpadní jáma.
V době renesance se tvář hradu od základu změnila. Hrad byl přístavbami na západním průčelí a v oblasti branské věže podstatně zvětšen. Malá gotická okna byla z části vylámána a podstatně zvětšena. Tato stavební opatření neplatila už opevňovacím účelům, protože v 16. st. neskýtaly malé hrady tak jako tak patřičnou ochranu proti palným zbraním. Cílem této přestavby bylo získání větší obytné plochy a kvalitnějšího bydlení. Obytné místnosti byly vyzdobeny podle dobového vkusu bohatými ornamentálními a figurálními nástěn­nými malbami, které vyjadřovaly vznešený životní styl pánů na Thierlsteinu v 16. st. Z dříve obranného hradu se stal zámek Thierlstein. Mědirytina od Michaela Weninga (viz. výše) z Historicotopographica descriptio Bavariae nám představuje podobu zámku na počátku 18. st. Přes některé zjevné nepřes­nosti zachytil a ztvárnil mědirytec stavbu zcela výstižně. Přístavbami a přestavbami v době renesance byl stavební vývoj Thierlsteinu fakticky ukončen.
V době baroka a v minulém století byly sice částečně provedeny značné zásahy do hradní zástavby, ale vnitřní i vnější struktura byla v zásadě zachována. Západní část zámku však prodělala v pozdějších dobách další různé přestavby, poslední kolem r. 1900. Moderní je např. korunní římsa věže opatřená dříve cimbuřím.
Pozoruhodná je okolnost, že ve své staleté historii nebyl zámek Thierlstein nikdy vážněji poškozen nebo dokonce zničen ohněm ani nepřátelskými nájezdy v době válek. Máme zde vzácnou možnost sledovat architektonický vývoj jednoho východobavorského sídla od doby raného středověku až do dnešní doby.
V okolí se nachází hrady Wetterfeld, Loifling a Chameregg (město Chamm)

 hrad Thanstein

zpět na mapu Horní Falce

 hrad Trausnitz