stránky hradu Wernberg

WERNBERG

k hotelovým účelům upravený hrad s románským jádrem

Až do r. 1280 byl hrad Wernberg majetkem lantkrabat z Leuchtenbergu (Bedřicha II. a Gebharda IV.). Ve zmíněném roce přešel pak na Konráda z Paulsdorfu, který jej snad ještě ve stejném roce předal svému zeti Engelhardu Nothaft von Wildstein. Jedna z větví této rodiny se pak psala po Wernbergu. V r. 1367 přinesl Jindřich III. Nothaft své panství Wernberg - tak jako mnozí šlechtici v Horním Falci - jako léno české koruně.

R. 1401 byla obnovena a dvěmi oltáři vybavena hradní kaple sv. Jiří a současně došlo k novému vysvěcení. Od r. 1406 byly zde konány pravidelné mše. V témže roce král Ruprecht propůjčuje jako rýnský falckrabě Nothaftům vykonávat hrdelní právo. Od té doby trvala vedle léna vůči české koruně ještě povinnost vůči Horní Falci.

R. 1470 došlo k uzavření hradní smlouvy mezi jednotlivými majiteli podílu hradu (Ganerben), podle níž byly na společné náklady vydržováni čtyři strážní, jakož i "stolník, věžník a vrátný". V r. 1509 prodávají Jiří, Kašpar, Jindřich, Jan a Bernard von Nothaft panství Wernberg svému švagrovi Jiřímu rodu Wisbeck von Velburg. Ale již r. 1530 jej kupují lantkrabata z Leuchtenbergu, kteří jej původně vlastnili.

V r. 1621 byl hrad dobyt a vypleněn Mansfeldovými vojsky. R. 1634 obsadili hrad nejprve švédská poté císařská vojska, takže na konci 30-ti leté války byl zříceninou. Po vymření posledního příslušníka rodu von Leuchtenberg v r. 1647 byl hrad zabaven Českým královstvím jako svoje léno a v r. 1649 panství propůjčeno hraběti Františku Kryštofovi von Khevenhüller. Ten Wernberg prodal kurfiřtu Maximilianu von Bayern (Maxmiliánu Bavorskému). Po dalším střídání majitelů připadl hrad s panstvím v r. 1714 s konečnou platností Bavorsku. Od této doby sídlili až do r. 1803 na Wernbergu bavorští správci.

R. 1822 byl zde na starém hradě zřízen na 32 let lesní úřad. Mezi lety 1856 až1859 zde byla zřízena pobočka káznice Ebrach. R. 1861 byla zahájena činnost ústavu pro zanedbané dívky. V r. 1873 pruský hejtman Karel von Peritzhoff získal hrad s povinností udržovat jižní křídlo, bergfrit, bránu jakož i hradní kapli. Po něm se vystřídalo několik majitelů. Předposledním majitelem se r. 1918 stal saský rytmistr Ondřej hrabě Schall-Riacour, jehož potomci jej vlastnili až do r. 1992. V této době zde sídlil léčebný ústav, domov pro tělesně a duševně postižené děti a nakonec azylový dům.

V současné době patří hrad obci Wernberg-Koblitz a proběhla zde rozsáhlá rekonstrukce pro hotelové potřeby.

Původní tvář starého hradu setřely přestavby prováděné již od 15. st. Přesto by stavební komplex tvořený nepravidelným čtyřúhelníkem, na němž stojí dnešní zámek, měl být identický s původním hradním půdorysem.

Hrad Wernberg je postaven na severním výběžku horského hřbetu táhnoucího se podél řeky Naab, jehož tři strany se příkře svažují do údolí. Jádro čtyřkřídlého objektu je románské. Přístup vede od jihovýchodu přes hluboký částečně zdvojený příkop, který obklopuje celý komplex hradu. Parkán a budova brány s navazující bránou pocházejí z 15. až 16. st.

Nádvoří je vestavbami rozděleno na tři části: ve střední části naproti zámecké kapli je stará studna údajně 80 m hluboká. Za objektem brány stojí směrem k jihu hranolová útočištná věž na čtvercovém půdorysu, s vnitřní plochou 4 m2 a tloušťkou zdí v přízemí 2 m. Věž je v celé své výšce postavena z kvádrů, část z nich je bosovaných. Vrstvení je provedeno mimořádně čistě a pečlivě. Vstup se nachází ve výšce 9 m nad úrovní nádvoří, pod vchodem je hladomorna. Technika zdění ukazuje na počátek 13. st.

Na jižní a západní straně ční až do výše tří pater obytný objekt, který pravděpodobně vznikl v 16. st., jeho jádro je možná starší. V přízemí západního traktu se nachází sál s žebrovou křížovou klenbou. Na severu a na východě navazují stavby starého paláce, tloušťka obvodových zdí činí cca 2 m, dobu vzniku je možno určit asi do 13. st.

Na nádvoří najde návštěvník arkádové chodby z pozdního 16. st. Jihozápadní a severovýchodní roh chrání válcové částečně pobořené věže. Zámecká kaple sv. Jiří z r. 1401 obsahuje úzký kůr s klenbou zaklenutou nad prostorem tvořeným pěti stranami osmiúhelníka. Na severní straně kůru je zazděn kulatý svorník s podobou Krista, hrubá práce asi ze 14. st., klenby pocházejí ze staré kaple. V 18. st. byla kaple přestavěna.

V okolí se nachází hrady Trausnitz im Tal, Leuchtenberg, Wildenau


hrad Weihersberg	zpět na mapu Horní Falce	hrad Wetterfeld