stránky hradu Dohna

DOHNA

zbytek velkého a důležitého hradu

Dohna je malé město u vstupu do romantického údolí řeky Müglitz, nedaleko od města Drážďan. Již na přelomu 9. a 10. st. byla Dohna a její okolí osídlena slovanskými kmeny.

Dva hrady, jejichž přesná doba výstavby nám není známa, „zámecký vrch“ a tzv. „Robisch“ – se nalézaly na důležité ranně středověké cestě ze severu na jih - spojené s Čechami. Byly správním a obranným centrem s hradním okrskem a zároveň politickým a vojenským středem Slovanů v kraji Nisa.

Za vlády Jindřicha I., v letech 928 až 929 došlo k výbojnému tažení proti Slovanům, který si do r. 934 podrobil území vedoucí až k řece Odře. Z původního osídlení v prostoru předhradí na horě "Taschenberg" vzniklo na konci 11. st. postupně město Dohna. Proces vývoje města byl ukončen snad již ve 13. st., avšak první písemná zmínka o něm pochází až z r. 1425. Hrad byl jmenován ale již v r. 1040 jako místo pro shromáždění různých vojsk.

K zajištění moci v dobytých územích vznikla soustava hradů jako nejvyšších vojensko-správních jednotek. Německý systém hradů vznikal v těchto územích na původních slovanských hradních okrscích. Jako centrum jednoho z těchto systémů byl využit i existující slovanský hrad Dohna. Nejvyšším představitelem vybaveným správními, vojenskými a právními pravomocemi byl purkrabí. První z nich, sedícím zde na hradě, byl písemně uveden r. 1113.

S novým řádem říšského zboží (majetků) na začátku 12. století byla předána Dohna jako říšské léno do vlastnictví svobodných pánů von Rotha, který od té doby používají predikát s názvem hradu. Ačkoli purkrabí byl povinován přímo králi nebo císaři, zkoušeli páni von Dohna - právě tak jako míšenský markrabě a český král - si vybudovat vlastní nezávislé území. Základem panství bylo ve vlastnictví země a z vybírání poplatků od usídlených rolníků. Pomocí mýcení lesů se snažili zvětšit rozsah orných ploch. Páni von Dohna nechali kolonizovat nová území a zakládali nové vesnice a města, vybudovali vlastní síť ministeriálů, razili vlastní mince a měli svůj lenní soud. Přitom obratně uměli využívat rozdíly a spory mezi markrabětem, biskupem z Míšně a českým králem. Tyto vhodné podmínky jim umožnily provést výstavbu značného panství a bylo ukončeno až s dohodou mezi Míšní a Čechami na přelomu 13. a 14. st.

Smlouvou z Pirny z r. 1372 došlo ke shodě mezi císařem Karlem IV. a markrabětem Bedřichem III. a konečně byly dohodnuty hranice mezi Čechami a Míšní a pro Páni von Dohna začala doba úpadku jejich samostatnosti. Když páni von Dohna po prohraném sporu s rodem Wettinů v pol. 13. st. museli přenechat část svých ministeriálních panství. Další ztráty pokračovaly i v průběhu 14. stol. Jejich dlouholetý spor (často řešený bojem) se šlechtickým rodem von Körbitz, jakož i neustálé stížnosti na jejich loupeže a přepadávání silnic - přišly právě vhod markraběti Vilémovi z Míšně, aby vojensky zasáhl proti Dohně. Po téměř jednoročním obléhání byl hrad 19. června 1402 dobyt a částečně zničen. Již o 5 dní později dal markrabě hrad lénem svým bratrancům Bedřichovi IV. a Vilémovi I.

V bojích kolem hradu padli dva synové Oty Heyde II von Dohna. Poslední jeho syn zemřel v r. 1415 v Praze a tím vymřela po meči hlavní rodová linie pánů von Dohna. Tento rozsáhlý šlechtický rod však dále žil přes potomky ve vedlejších liniích.

Po pádu hradu Dohna byly dále využívány ještě existující obytné budovy jako centrum markrabského fojtství. Jakmile tento zemský správce v r. 1457 přesídlil do nového úřadu v Pirně, začal hrad pomalu pustnout a postupem času ztratil svůj význam. Žalostný stav hradu trval až do 19. st.

R. 1804 purkrabí Jindřich Ludvík von Dohna, pocházející z jedné vedlejší rodové linie pánů von Dohna, investoval do znovuvýstavby rodového hradu. Získal hradní návrší a nechal zde provést první vykopávky. Bohužel napoleonské války zmařily uskutečnění jeho ctižádostivého záměru.

Různé další vykopávky následovaly koncem 19. a na začátku 20. st. Na základě časného zničení hradu již v 15. st. není možné provést přesnou rekonstrukci jeho původní podoby. Vykopávky z let 1904 až 1906 pod vedením Dr. Schlaucha, odkryly ohromný rozsah jednoho z kdysi nejvýraznějších středověkých hradů patřících k Míšeňské marce.

Od r. 1935 je zákonem chráněn hradní kopec a Robisch jako kulturní památka.

V okolí se nachází hrady Zehista a Sonnenstein (Pirna)


hrad Bärenstein	zpět na mapu Saska - Drážďany	hrad Gossdorf