Lodž - hrady

*BAKOWA GÓRA*
ruina tvrze

*znak okresu Piotrkowski*







Na výběžku Pilické pahorkatiny se nacházejí zbytky tvrze z počátku 15. st. Ze severní a západní strany ji obklopuje val, který je pozůstatkem nejstaršího opevnění ze 14. st. Zmínky o rytířském rodu Zadorů se poprvé objevují v pramenech ze 13. st. Jeho příslušníci tehdy zastávali vysoké dvorské úřady. Zbigniew z Chełma byl v letech 1291 až 1298 kastelánem a od r. 1306 vojvodou sieradzským. Snad právě někdo z následujících členů tohoto rodu zde postavil první opevněné sídlo (Poláci tento typ opevnění nazývají „dvor na kopci"), odkryté archeologickým výzkumem v 80. letech 20. st.

Na přelomu 14. a 15. st. se v rukách Zadorů nacházelo několik vsí na západním břehu řeky Pilice. Po r. 1400 Zbigniew Bak, podkomoří sieradzský a kastelán rozpierský, se psal jako Zbigniew z Góry. Jemu či jeho synovi (nesoucímu stejné jméno a užívajícímu stejný predikát) připisují badatelé stavbu kamenné tvrze. Oba pracovali v královských službách, zejména v poselstvech do Čech, Uher a Prus, kde se setkávali s odlišnou architekturou. Snad právě v této době a podle těchto vzorů vznikla kamenná stavba tvrze, popisovaná v pramenech jako fortalicium s věží.

Po smrti Zbigniewa Baka mladšího r. 1489 došlo k rozdělení majetku mezi dědice. „Polovinu fortalicia v podobě věže " přitom obdržel Piotr z Bnina, biskup włocławský a bratr Zbigniewovy ženy. Dalšími spolumajiteli (a uživateli) byli manželé dcer Jaroslawa Laskiho.

V 16. st. se majiteli Bakowy Góry stali Małachowští, kteří rezidenci ještě opravovali. Svědčí o tom nálezy ostění a zbytky omítek. Posléze objekt několikrát změnil majitele, až byl nakonec v 18. st. opuštěn. Ve 20. letech 19. st. se majitelé ruin (Potočtí) pokusili nalézt a využít původní „hradní" sklepy. Úspěch se nedostavil, znamenalo to však zhoršení stavu již tak poničených ruin tvrze.


Kamenná tvrz byla postavena na místě dřevěného sídla a převzala jeho obvodové zemní opevnění. Jako stavební materiál byl použit světlý pískovec lámaný na nedaleké Chełmské hoře, jejíž masiv ve zdejší rovině sloužil i jako součást obranné linie německé armády za II. sv. války. Tvrz je obdélná, k západu se zužující budova s nárožími armovanými pískovcovými kvádry, o rozměrech 32 x 14 m se dvěma rizality, z nichž východní umožňoval vstup do objektu.

Budova byla minimálně dvoupodlažní, vyloučeno však není, vzhledem k velmi silnému zdivu přízemí, ani zděné třetí podlaží. Pochybnosti mezi odborníky vyvolávají staré zmínky o existenci věže. Snad původně stála nad vstupním rizalitem. Během bádání archeologové nalezli alespoň částečnou odpověď. Někdy na přelomu 15. a 16. st. totiž došlo k zazdění vnějšího portálu hlavního vjezdu v rizalitu a proražení nového malého bočního vchodu v objektu na jižní straně. To prokazuje současné užívání objektu několika majiteli a naopak privátní využití prostoru původní brány.

V 80. letech 20. st. zde proběhl archeologický výzkum, který vyčistil objekt a umožnil jeho částečné zajištění jako udržované zříceniny, nepříliš citlivě provedené (rovné koruny zdiva na jižní straně).

V okolí se nachází ruina pevnostního zámečku Majkowice

Kraj Lodź - HRADY


	Bakowa Góra (tvrz)

	Majkowice


kraj Wielkopolskie	zpět na mapu Polska	kraj Šwietokrzyskie