stránky hradu Solec nad Wislou


*SOLEC nad WISLOU*
*v místě gotického hradu postavená bastionová pevnost a posléze rozebraná téměř do posledního kamene (cihly)*

znak *okresu Lipski*

Ruiny původně středověkého, později několikrát přestavovaného hradu se nacházejí na výběžku lesnaté terasy nad Wislou severovýchodně od stejnojmenného městečka. Objekt nebyl dodnes archeologicky zkoumán, poměrně lakonické jsou i písemné záznamy o jeho existenci.

Až donedávna byly počátky Solce spojovány se začátkem vlády Piastovské dynastie. Novější historické práce, podepřené nepříliš rozsáhlým archeologickým výzkumem v areálu městečka z 60. let 20. st., kladou vznik osady do pozdějších dob. První věrohodný doklad o existenci Solce pochází z r. 1278 a uvádí plebána místního kostela.

K této staré osadě, patřící tehdy miechovskemu klášteru křížovníků s červeným křížem a ležící na staré kupecké stezce při řece Wisle, obrátil svou pozornost král Vladislav Lokýtek a r. 1325 ji od miechovského kláštera vykoupil. I král Kazimír Veliký si byl vědom významu Solce, nadal jej městskými právy a nechal tu postavit nejen zděný kostel, ale i hrad, což shodně potvrzují Jan Długosz i Jan z Czarnkowa. Pravdivost tohoto tvrzení dokládají i dokumenty z r. 1394, které svědčí o převedení části důchodů z bocheňské župy na údržbu hradu. Ve městě byl tehdy doložen i sklad soli, podle nějž snad údajně vzniklo i jméno osady. Absence výzkumných prací ztěžuje identifikaci rozsahu a zástavby královského hradu, který byl po celou dobu své existence v zástavním držení významných šlechtických rodů blízkých královskému dvoru.

Z pramenů vyplývá, že v letech 1604 až 1627 byl starý gotický hrad Krzysztofem Zbaražským značným nákladem přestavěn a opevněn třemi bastiony. Tyto bastiony jsou doloženy ještě i na plánu města z r. 1818. I přes částečnou modernizaci opevnění však hrad neodolal v době „Potopy" švédským vojskům.

Kolem r. 1780 byl hrad ještě opravován, ale nedlouho poté již byl opuštěn. V pol. 19. st. ještě téměř celý stál, o čemž svědčí veduta K. Stronczyńského; bylo však již zahájeno rozebírání jeho krovů a posléze i zdiva za účelem získání stavebního materiálu, které vedlo k rychlému zániku stavby.


Mladší upravený objekt měl obdélný půdorys s bastiony ve třech nárožích. Čtvrté nároží (jihovýchodní) zaujímají zbytky původního gotického hradu, několikrát přestavěné. Z hradu se dochovaly pouze základy a spodní partie zdiva postavené z kamene lokální provenience i cihel (zejména v jihovýchodní části) a dále základy cihlové válcové věže v severozápadním nároží.

V okolí nalezneme památky v kraji Mazowieckie a Swietokrzyskie


hrad Kazimierz Dolny	zpět na mapu kraje Lubelskie	hrad Bochotnica