Olsztyn


*OLSZTYN (PRYMILOVICE)*
rozsáhlá zřícenina skalního hradu

znak města









další foto hradu (klikni brána)

Objekt byl prozkoumán W.Blaszczykem v letech 1959–60 a r. 1969. S vykopávkami se započalo v r. 1997. Výsledky dodnes provedených výzkumů, nepodporovala důkladná architektonická analýza a nemůžeme tudíž stanovit přesnou rekonstrukci jednotlivých fází vývoje hradního komplexu.

Jan z Czarnkowa i Jan Dlugosz připisují založení hradu Olsztyn Kazimíru Velikému. Nyní se všeobecně uznává názor, že se jedná o hrad Przymilovice, vzpomínaný v aktech z procesu s arcibiskupem Janem Świnkou r. 1306. Nový název hradu Olsztyn se objevuje poprvé v dokumentech teprve r. 1341.

Od počátku měl chránit západní hranici království před nájezdy ze strany Slezska a Čech. Jak dokládá Dlugosz, hrad plnil také funkci královského vězení, v jeho celách byl uvězněn v r. 1358 (nebo 1360) poznaňský vojvoda Matěj Borkowic. V r. 1370 Ludvík Węgierski předal v léno Olsztyn, společně s dalšími hrady, knížeti Vladislavu Opolczykowi. Od té doby se hrad stal centrem oblasti.

Teprve Vladislav jagelonský, splnil prosby šlechty, zorganizoval v r. 1391 ozbrojenou výpravu proti Opolczykowi a po 3 dnech obležení hrad dobyl. Později olsztynský majetek získal status starostenství niegrodovského, udělovaný od té doby nejvíce zasloužilým rodinám království – magnátů (velmožů).

Prvním byl Jan Szczekocki erbu „odřivouse“ a později jeho syn i vnuk. Značné zásluhy v rozšíření a modernizaci hradu měli Mikuláš Szydlowiecki, olsztýnský starosta v letech 1508–32, jakož i jeho nástupce Petr Opaliński. Opravné práce prováděli také postupně další starostové, Jan a Jáchym Ociescy (1551–1609).

R.1587 byl hrad bezvýsledně obléhán arciknížetem Maximiliánem. Švédi v r.1656 hrad zpustošili a od té doby byl ponechán zříceninou. Od r. 1722 se započalo s rozebíráním jeho zdí a získaný materiál byl využit *při stavbě kostela* v městě.

Hrad ve své rozvinuté formě se skládal z několika částí: horního, středního a dolního hradu, jakož i 2 předhradí, přiléhajících z jihozápadní a severovýchodní strany.

Pravděpodobně nejstarší částí dispozice je horní hrad, vybudovaný z místního vápence na štítu skalního kopce. Skládal se z obvodové hradby půdorysu čtyřúhelníku. V jihovýchodním nároží stála válcová věž o průměru 8 m a výšce 20 m. U ní zboku se nalézala zděná, okrouhlá cisterna (nádrž na vodu). Nádvoří bylo uzavřené (zakončené) od severu obytnou budovou. Vstup vedl skrz bránu situovanou vedle věže.

Pravděpodobně současně byl postaven i střední hrad, prvotně plnící funkci hospodářského zázemí. Kontrola z r. 1531 popisuje důkladně hrad rozšířený Mikulášem Szydlowieckým. Jmenuje, romě jiného, věž brány, most vedoucí do horního hradu, 2 další brány, zděné „pallatium“, nedokončenou hradní kapli, několik hospodářských příbytků, druhou věž uprostřed hradu, určenou k věznění zločinců, stáje a cihelnu. V předhradí byly domy řemeslníků, mlýn, stáje a kovárna.

Na počátku 16. st. byl oddělen hrad dolní a vytvořeny 2 hospodářské předhradí, ohrazené zdmi a příkopy. Zajisté úsilím Szydlowieckého byla rovněž zvýšena hlavní věž horního hradu. Díky provedení cihlové osmiboké nástavby dosáhla ona výšky 26 m.

V další době se uspořádání budov na hradě téměř nezměnilo. Ve středním hradě byla zvýšena o 2 podlaží existující zde stará dvouposchoďová budova. Zmodernizováno a zesíleno bylo i opevnění předhradí. Průzkumem bylo také zjištěno, že nejstarší částí hradu Przymilowice, vybudovaného Janem Muskatę, nebyla věž zvaná obecně Soltysią.

V okolí město a pevnost Czestochowa


hrad Ogrodzienec	zpět na mapu kraje Slaskie	hrad Ostreźnik