| Polsko |
 |
| Polsko |
|
|
Kraj Slaskie - HRADY |
||||
 |
Bedzin |
 |
Olsztyn |
 |
|
|
Bobolice |
|
Ostreźnik | |
 |
Czestochowa |
 |
Pilica | |
|
|
Mirów |
|
Ryczów | |
 |
Ogrodzienec |
|
Siewerz | |
|
|
|
|
|
|
| BĘDZIN | |
| postupně obnovená bývalá zřícenina městského gotického hradu | |
|
znak města |
|
|
|
|
| Hrad je položen na návrší, na levém břehu řeky Przemszy, v severozápadní části města. | |
| K lepšímu poznání objektu došlo v průběhu archeologicko – architektonického výzkumu provedeného W.Blaszczykem v letech 1954-8. | |
| Ves Będzin je poprvé zmiňována v odkazu z r. 1301. Lokace královského města byla provedena v r. 1358. Zároveň Jan z Czarnkowa, jakož i Jan Dlugosz jmenují i hrad, v soupisu opevněných budov postavených Kazimírem Velikým. | |
| Hrad je vzpomínán v dokumentech od r. 1349, kdy se zde vyskytuje Wiernek, purkrabí Będzinu. V pozdějších pramenech se mnohokráte nacházejí po sobě jdoucí purkrabí, jakož i starostové hradu, kromě jiného Mikolaj Siestrzeniec Kornicz, Szafrancowe, Jaroccy, Myszkowscy, Zborowscy. | |
| Prohlídka v r. 1564 označila hrad jako pustý. Obnoven byl r. 1616 po požáru, jakož i po nájezdu Švédů v r. 1655. | |
| Od 18. st. byl objekt ponechán zkáze. Romantická, novogotická obnova hradu byla provedena v r. 1834, podle projektu Francisszka M.Lanciego a určila objekt na báňskou školu (hornickou). V meziválečném období projekt postupné přestavby vypracoval A. Szyszko - Bohusz, a v r. 1948 další koncepci přestavby představili B.Guerquin a Z.Stepiński. Naposledy byl hrad přestavěn a do značné míry zrekonstruován v letech 1952 – 6 podle projektu Z.Gawlika. V dnešní době se v něm nachází muzeum Dabrovské uhelné pánve. | |
| Z výsledků prováděných výzkumů bylo potvrzeno, že hrad byl postaven na základech raně středověkého hradu (hradiště) pocházejícího z 11. až 12. st. | |
| Původní základ tvořila volně stojící válcová věž, v základně mající tvar podobný čtverci, stojící v severovýchodní části plochého vrcholku kopce. Věž o průměru 10,7 m datována W. Blaszczykem do II. pol. 13. st., měla původně 4 podlaží a byla postavena z místního kamene, a až později zakončena cihlami typu „klinkr“. Ve 3 podlaží se nacházel vstupní portál s lomeným obloukem. | |
| V další fázi výstavby byla zbudována v jihovýchodní části čtyřhranná, pětipodlažní věž o rozměrech 8,5 x 9 m. K ní byla později dobudována (přistavěna) obytná budova o čtyřech podlažích. | |
| Komplex budov byl ohrazen dvěma obvodovými kamennými hradbami, rozdělenými suchým příkopem. Vstup do hradu byl veden zajisté skrz obytnou budovu vestavěnou do obdélníkové (pravoúhlé) věže. | |
| K hornímu hradu přiléhalo od jihu podhradí (dolní hrad). Také bylo obehnáno obvodovou hradbou se čtyřhrannou baštou a věží brány s předbraním (barbakánem) ze severní strany. Obvodová hradba podhradí byla spojena s městskými hradbami. | |
| V okolí se nachází hrad Siewerz | |
|
|
|
 |
|
kraj Malopolskie |
zpět na mapu Polska |
kraj Opolskie |
