Rakousko

Kraj  Dolní Rakousko - HRADY


FALKENBERG 
jeden z nejvýše položených hradů v kraji, 15 km severovýchodně od města Krems (Křemže) na Dunaji

brána

zbytek donjonu zbytek donjonu

Někdy kolem r.1143-48 se z temnot času vynořuje, jakýsi Rapoto "de Valchenberch", jehož můžeme pravděpodobně ztotožnit s Rapotem ze Schwarzenbergu. Zřejmě někdy před tímto datem dochází také k založení hradu, jako nového rodového sídla, po ztrátě hradu Schwarzenburg u Nöstachu a tím je také založeno nové centrum tohoto rodu na dolním toku řeky Kamp. Tento významný šlechtický rod  Schwarzenbergů, tak zvaných "Haderiche", měl úzké příbuzenské vztahy s rody Babenberků.
První písemné zmínky o rodu z Valchenberchu pochází z let 1190-1209 kdy je uváděn šlechtic Walchun z "Valchenbergu" jako doprovod hraběte Leopolda V. a  účastníka III. křížové výpravy.
Později je uváděn sňatek Oldřicha z Falkenbergu s dcerou významného rodu Kuenringů, čímž si tento rod upevnil své postavení, a získal r.1217 také mimo jiné i část ohromného zboží rodu Kuenringerů.
Členy rodu nacházíme nejdříve ve službách českého krále Otakara II., ale později naopak na dvoře Habsburků. R. 1278 se po boku Habsburků účastní bitvy u Durnkrutu a Jedenspeigenu.
Rapoto V. a jeho bratr Hadmar II. se však účastní r.1295 šlechtického odboje Kuenringů proti Habsburkům, a tím upadají v nemilost. Možná také tyto důvody přispěly k oblehnutí jejich hradu v září r. 1299. Ale pravděpodobnější je, že k oblehnutí hradu došlo z důvodu zdejšího pobytu zemského škůdce, zloděje a spiklence, Hadmara II. von Kuenring. A tak na rozkaz krále Albrechta I. Habsburského, jeho syn Rudolf III. zahájil slavné obléhání. Mezi tím Hadmar II. tajně unikl přes hranice do Čech a obranu nechal na svém bratru Rapotovi. Obléhání trvalo přes 5 měsíců a je podrobně zachyceno v rakouských kronikách. Z 20 km vzdálených lomů, od města Eggenburgu nechal Rudolf nepřetržitě vozit materiál a ten byl ve dne v noci „sypán“ na malý hrad na protější skále. Pro dovezené obléhací děla bylo vyrobeno prý až 8 000 střel. Že se jednalo o mimořádnou vojenskou akci svědčí i velké množství kamene v areálu hradu a jeho okolí. Teprve když Rapoto byl v průběhu bojových akcí zraněn, začal vést vyjednávání o podmínkách kapitulace.
Po dobytí byl hrad zapálen a pobořen. Od těchto dob je v rozvalinách a sloužil jako stavební materiál pro okolní vsi.
Z minulosti známe jediný pokus o obnovení hradu. R. 1355 získal panství von Kapellen. Příslušník tohoto rodu, Eberhards, se pokusil hrad obnovit. Zřejmě se však jednalo o marný pokus, neboť již r. 1441 je zde uváděn jen "pustý a rozvalený „Valkenbergk".
Po tomto datu se zde často střídali majitelé, např. r. 1429 páni von Maissau, 1441 von Eitzinger, 1495 von Pruschenk, 1526 von Scharffenberg, a konečně r.1578 von Thurzo. Po tomto datu byl hrad spojen s panstvím Grafenegg, s nímž sdílel i další jeho osudy.

Hradní zřícenina se nachází cca 15 km severovýchodně od města Krems (Křemže) na Dunaji, na severozápadním, sníženém výběžku 367 m vysoké hory Schönberg, která je obtékána ze dvou stran říčkou, která zde tvoří romantické údolí. Tím byla také dána hradní poloha a jeho obranný systém.
Hrad patří také mezi nejvýše položené hrady v kraji a i přes jeho silně zarostlý terén, poskytuje pěkný výhled do okolí.
Jádro hradu se nachází v severním výběžku hradního areálu, nad strmým svahem do údolí. Je obdélného rozměru (40x20 m), v jehož středu se nachází trosky věže. Z této stavby se dochovaly pouze nepatrné zbytky zdí. Na jižní straně se nachází část čelní hradby s čtverhrannou budovou, zřejmě bránou. Další obvodová zástavba se dá pouze tušit a nachází se v podobě mohutných pahorků sutě.
Další stavební fáze se vztahuje na palác (možná donjon) v severozápadní části horního hradu se délkou stěny 10 m a tloušťkou zdiva až 2,10 m, do jejíž hmoty je začleněna hradní kaple s polygonálním chórem. Dle zachovaných architektonických prvků této stavby, lze datovat výstavbu do II. pol. 13. st., tj. za doby krále Otakara II. V každém případě musela být stavba dokončena před r. 1299. Z této doby pochází také mnoho dalších zbytků zdiva nad povrchem v severozápadní části hradu.
Východně od kaple se nachází několik, ve skále vytesaných „sklípků“ a cisterny na vodu.
Na severu a na jihu se nacházela rozlehlá předhradí, nebo možná jen velký ohrazený hospodářský prostor. V těchto prostorách se nacházel také „Schwammenhof“, což je v podstatě něco jako „labutí farma“, která plnila obranou funkci proti případným nezvaným návštěvníkům. Na jižním svahu se zachovala do dnešních dob mohutná 2,55m silná zeď s klenutým obloukem, což mohla být kdysi původní brána. Po bývalých hradbách, které využívaly i okolní skály, se nachází již jen menší nepatrné zbytky. Hrad byl chráněn mohutnými příkopy a valy, které na západě a východě postupně přecházejí do okolního terénu.
Jihovýchodně od hradu se nachází (cca 100m) původní předrománské hradiště s urnovými hroby, potvrzené archeologickými průzkumy.
V okolí se nachází hrady Grafenegg a Schönenburg

 hrad Dürnstein

zpět na mapu okresu Wachau

klášter Göttweig