Drossendorf

DROSSENDORF

barokně přestavěný gotický městský hrad

barokně upravená brána kaple

původní gotické opevnění

vstupní trakt na nádvoří

První zmínka vztahující se ke jménu „Albero de Drozendorf" je uvedena k r. 1188. V té době byl s největší pravděpodobností vystavěn i tento městský hrad. Po vymření rodu hrabat von Pernegg, postupuje do vlastnictví zemského knížete. Od r. 1240 je Drosendorf nazýván městem, byly mu udělena městská práva.

V r. 1278 byl obléhán českým králem Otakarem II. V r. 1279 je předán Habsburkům, kteří jej dali do zástavy Štěpánovi von Maissau. Dalšími majiteli objektu se stávají v r. 1327 páni von Wallsee, po nich následuje v držení rod von Eitzinger, r. 1506 přechází do majetku Jana Mrakesche a konečně r. 1574 jej vlastní Mollarth.

Od doby panství zemského knížete v r. 1607 se stává dědičným vlastnictvím. Jako majitelé za sebou následují : Muschinger, Kurz, Sprinzenstein, Lamberg-Sprinzenstein a od r. 1822 rod Hoyos-Sprinzenstein. Současným vlastníkem „hradozámku“ je Jan Hoyos.

Městské opevnění se dříve napojovalo od jižní strany k hradu. Tím bylo zesíleno i opevnění hradu od jihu, dalšími částmi dodnes patrného opevnění jsou na východní straně druhé brány.

Na jižní straně byla uměle zvýšena terasa - tuto boční část návrší zajišťoval příkop. Jádro pozdně středověkého hradu bylo opatřeno silnou mnohoúhelně lomenou obvodovou hradbou. Volně stojící části této zdi v severní části jsou vystavěny na konci 12. či počátku 13. st.

Průchodem jedním z křídel se dostaneme na obdélné nádvoří ze všech čtyř stran obklopené třípatrovými křídly. Současná podoba stavba vychází z novostavby provedené v 16. st., na což upozorňuje erb rodu Mrakesch z r. 1548 umístěný na jižním křídle.

Renovace objektu nastaly po požáru r. 1694, a barokní přestavby v 18. st. Tomu odpovídající sjednocená výška střech, pravidelné okenní otvory s profilací ostění ze 16. a 18. st. a barokní hlazený dekor.

Z východní strany je umístěn vjezd ozdobený barokními volutovými štíty ze 16. st., ke kterému se dostaneme po mostě. Jižně od toho se k jádru přimyká středověká kaple s polygonálním chórem, který vyčnívá z obvodu zámku. Vnitřní výzdoba a vybavení kaple pochází ze 17. a 18. st.. Schodiště v jižním křídlem je pravděpodobně umístěno uvnitř pozdě středověké věže, o čemž svědčí tloušťka zdí. Také polygonální severozápadní věž stojí na místě středověké nárožní věže.

Od jihu a západu je objekt obklopen městským opevněním, v místě parkánu stojí dvě okrouhlé bastiony. V jižním parkánu se zachovaly části obvodové hradby pocházející z 15. st. K ní se připojuje z východní strany situovaná "Hornská brána" městského opevnění, se dvěmi hranolovými věžemi zajištujícími bránu pocházející ze 13. st. K vnitřnímu pásu hradní parkánové zdi, se napojuje ve střední části od západu branská věž. Zbytek městské hradby byl průběžně přestavován.

Hrad, městská hradba a dvojitá branská věž byly současně naplánovány, čímž byla vytvořena hlavní přístupová cesta do města.

Dnešní zámek sousedí s tak zvaným. "Stockkastl", situovaném na Zámeckém náměstí č. 3, o němž se tvrdí, že je původním hradem Drosendorf. Je možné, že vysoká, krychlová stavba pochází z 12. st. což vyplývá z její konstrukce a část chybějící omítky nám ukazuje středověký typ zdění. Na východní straně se nachází půlkruhová apsida obsahující oltářní výklenek, s okenním ostěním pocházejícím ze 17. či 18. st. Tato mohutná stavba byla integrována do zdejší zástavby a byla využívána jako vězení. Zdá se že předchůdce této stavby úzce souvisel s dnešním zámkem, patrně od konce 12. do raného 13. st. byl používán jako hospodářský dvůr.

V okolí se nachází hrady Eibenstein a další na Moravě


hrad Dobersberg	zpět na mapu okresu Waldvierteil	hrad Eggenburg