Retz - hrad a město


RETZ
*zachovalé jádro městského hradu ve stejnojmenném městě*

*znak města*



*budova zámku*


Staré dolnorakouské město *Retz* leží v severozápadní části regionu *Weinviertel* v blízkosti české hranice, v zemědělském kraji s rozvinutým vinohradnictvím a s čilým obchodem s vínem. Jeho historie sahá hluboko do minulosti.

Poté, co Babenbergerové dobyli slovanské hradisko u Garsu, postoupil v polovině 11. st. český vévoda dnes již vymřelému knížecímu rodu Babenbergerů části severních lesů sahající až k řece Dyji. V této "české marce" vznikla vedle jiných německých sídel také vesnice Rezze.

Pravděpodobně se tam již tehdy protínaly dvě důležité středověké obchodní stezky: cesta údolím Dyje vedoucí z východu do Drosendorfu, Raabsu, Neuhausu a jízdní stezka, která vedla z Kremže přes údolí plné polí a řek do Znojma.

Hardeggové, hraběcí rod, v jejichž panství osada Rezze ležela, získali pravděpodobně v této době mezivládí (1254 až 1273) právo na této křižovatce vybírat mýtné a nedaleko bodu křížení cest zbudovali hrad. Český král Přemysl Otakar II., který v letech 1251 až 1273 ovládal Rakousko a Štýrsko, dal toto mýtní právo hraběti von Hardegg v léno. Vdova posledního hraběte z Hardeggu Otta von Plein se provdala za Berchtolda von Rabenswalde ze šlechtického rodu von Waltdburger, který byl spojencem Rudolfa Habsburgského.

Po porážce a smrti Přemysla Otakara II. (1278) přenesl Bertchold hlavní sídlo svého hrabství z královského říšského hradu Hardegg do Retzu. Vzorem pro další budování města byla města v Čechách a na Moravě, ve Štýrsku a Rakousku zakládaná králem Přemyslem Otakarem II. Tato města se vyznačovala obdélníkovým půdorysem a ve svém středu měla velká *tržiště. Hrad se stal součástí města* a obě městské brány, Kremžská brána na jihu a Znojemská brána na severu, leží na severojižní ose města. Do Retzu byli povoláni dominikáni, kteří zde postavili svůj kostel.

Za vlády hraběte Berchtholda a jeho následovníků, hrabat z rodu von Maidburg (potomků purkrabat Magdeburgských), prožilo město své první *období rozkvětu (1278 až 1425), v němž vznikly významné raně gotické stavby: vnitřní městské hradby s branami a dominikánským kostelem. Pod domy tržního náměstí se rozkládala rozsáhlá oblast sklepení,* která brzy dosahovala až k městským hradbám.

V r. 1425 dobyli město husité. Podkopali opevnění města a vnikli do jednoho ze sklepů, z něhož pak pronikli až na tržiště a město z velké části vypálili. Během následujících desetiletí se město obnovovalo. Stavby z této doby jsou v pozdně gotickém slohu. Z této doby pochází kaple měšťanského špitálu. Dnes tato budova poskytla útočiště Vlastivědnému muzeu. Poslednímu hraběti Hardeggovi, Michaelu von Maidburg, udělil r. 1458 císař Bedřich III. důležitou výsadu ke zřízení skladu soli a k obchodování s obilím a vínem. Podle ustanovení dědické smlouvy připadlo město i zámek Retz po jeho smrti císaři. Retz se tak stal zeměpanským městem a měl některé plné soudní pravomoci (svobodná volba městských soudců).

R. 1486 byl Retz dobyt maďarskými vojsky. Maďarský král Matyáš Korvín, který z dnešního Dolního Rakouska vyhnal císaře Bedřicha III., obnovil obchodní privilegia města Retz. Kvetoucí obchod s vínem městu přinesl velký blahobyt a během následující doby renesance byla postavena řada skvostných domů (Verderberův dům a dům se sgrafity). Také byla zvýšena radniční věž.

Během třicetileté války byl Retz, který byl od pol. 16. st převážně protestantský, ostřelován císařskými vojsky, která bojovala za katolickou věc. R. 1645 se Retz vzdal švédskému hlavnímu vojsku vedenému generálem Torstzensonem a poté byl půl roku okupován švédskými oddíly. Vynucené odvody vedly k naprostému zbídačení obyvatelstva. Na úbočí hory Kalvárie byl jako výraz díků za ukončení doby nouze vztyčen *"Švédský kříž". Ve městě byly postaveny krásné nové budovy ve stylu baroka*.

V době napoleonských válek bylo po bitvě u Znojma r. 1809 do Retzu převezeno mnoho raněných. Padlé vojáky připomíná "Francouzský kříž" u Hradební ulice (Wallstraße). Následovala další doba rozkvětu obchodu s vínem. Byla zřízena vinařská a ovocnářská škola.

Dne 8. května 1945, poslední den II. sv. války, bylo město Retz bez boje předáno sovětské armádě.


Hradby města s Haberfeldovou věží
Ve středověku bylo město chráněno od okolí trojitým pásem obrany (valy a příkopy, parkán a vysoká městská hradba).Do města se vcházelo Kremžskou bránou na jihu a Znojemskou bránou na severu. Zbytky opevnění se zachovaly dodnes, místy v původní podobě. Obzvláště zajímavý je část městských hradeb na zadní straně dominikánského kostela v západní části města. Opodál tohoto místa se vypíná Haberfeldova věž, pojmenovaná po městském soudci Wenzlu Haberfeldovi, který zde svůj úřad zastával v letech 1453 až 1460. Tato okrouhlá věž byla posílena později ještě vystavěním dalších čtyřbokých bašt za vlády Michaela von Maidburg a do dnešních dob se dochovala v podstatě ve své původní velikosti a podobě.

Dominikánský kostel
Dominikáský kostel je jedním raně gotických, trojlodních, halových kostelů v Rakousku. Stavba byla dokončena v r. 1295. Na tympanonu hlavního vstupního portálu se nachází raně gotický reliéf „Nebeské královny“, jenž představuje mravní čistotu. U nohou Marie jsou vyobrazeni fundátoři kostela, Berthold von Rabenswalde a jeho manželka Wilbirgis. Uvnitř kostela je barokní výbava a varhany, masivní kazatelna a po stranách hlavního oltáře socha Jana Nepomuckého z křemžské umělecké dílny a skříňka s ostatky patrona města sv. Placiduse. Bezprostředně za kostelem se nachází městské vinice a větrný mlýn – symboly města.

Mezi nejvýznamnější památky patří renesanční domy, jako Verderberův a Malovaný dům na náměstí. Verderberův dům byl vystavěn r. 1583 Firenz von Gorz. Skládá se ze dvou domu č.p. 2 a č.p. 34, ale díky svému stavebnímu pojetí a tvoří jednotný celek. Název pochází od přivandrovalého kupce Tomáše Verderbera, který díky obchodům v Retz k velké vážnosti a jmění přišel.

Radnice
Radnice byla původně gotická kaple zasvěcená Zvěstování P. Marie. Proto se později vystavěná svatině na základech původní kaple jmenovala kostel Panny Marie. První zmínka o budově pochází z r. 1367. Nájezd husitů v r. 1425 však po dobytí města značně utrpěla. V letech 1568 až 1569 byla kaple renesančně přestavěna na kostel, přičemž byly zachovány některé gotické části. Později byl kostel rokokově přestavěn na radnici v letech 1715 až 1775. V dolní části byla zachována sakrální síň, nyní jako radniční kaple nazvána. Z období funkce radnice se dochoval v původní podobě poradní sál, spisovna a kuchyně.

Hrad
Poprvé je uváděn písmem až r. 1490 pod jménem „Starý dvůr“. Je tvořen protáhlým areálem na severozápadním okraji města, na jehož nejvyšším místě stával od 12. stol. hrad „Rezze“ a jehož základy byly archeologicky prozkoumány v letech 1989 až 1990. Jako první držitel této bývalé „pevnosti“ jsou zmiňováni páni von Nailub. Ti byli vystřídáni pány von Hardegg a Bertholdem von Rabenswalde-Hardegg, jenž také založil město Retz (1278). V r. 1425 byl hrad dobyt husity a teprve až r. 1437 částečně obnoven. Přesto nebyl obýván a postupně opět chátral. Nakonec byl zbořen a jeho zbylé budovy byly využity již jen jako hospodářské zázemí nově postaveného zámku hrabat von Hoyos. Pozdější držitelé panství se však již nazývaly hrabata von Gatterburg (od r. 1709 podle názvu zámku). Od r. 1985 je v majetku města. To zde nechalo zřídit centrum turistického ruchu a hotel. *Zámek* byl vystavěn jako nové místní sídlo příslušníků rodu von Hoyos v II. pol. 17. stol. Na popud Bedřicha Hurtla a snahy mnoha dobrovolníků bylo zde v části budovy zřízeno muzeum věnované vývoji jízdních kol od r. 1820. Rozsáhlá expozice předvádí vývoj bicyklu, jeho osvětlení, způsoby pohonu, dobové kresby a obrazy, včetně originálních výkresů, popisů a osudů jejich vynálezců.

V okolí se nachází hrad Schrattenthal


stránky hradu Maissau	zpět na mapu okresu Weinvierteil	stránky hradu Riegersburg