Okres Hinterrhein - HRADY

znak obce Tomils

Ortenstein vznikl patrně ve druhé čtvrtině 13. století na biskupské půdě, jako centrum panství Tomils. Zda byl stavebníkem sám biskup nebo jeho vazal, Páni z Vazu, dnes není možné určit. První dochované zmínky o hradu jsou z let 1309 a 1312, když jsou zde šlechticem se jménem Donat z Vazu vystavovány jisté listiny. Jeho smrtí také tento rod z Vazu v r. 1338 vymírá po mužské linii. Majetek tak získala Uršula z Vazu a přes ní zdědili část tohoto majetku, jmenovitě zboží v Domleschg, hrabata z Werdenberg - Sargans. Hraběnka pak Ortenstein i s dvorem a kostelem v Tomils vložila do biskupského léna. Biskup zde často i s její rodinou potom pobýval a vydával zde početné listiny. R. 1437 se Jindřich z Werdenberg - Sargansu svými novými zákony připojil ke kantonům Schwyz a Glarus.

Také pozdějším představitelům rodu Werdenberg - Sargans bylo panství churským biskupstvím dáváno až do r. 1492 opakovaně v léno. V té době však hrabata na Ortensteinu již trvale nesídlila a dozoru nad hradem nechali svému fojtu nebo svým leníkům. Již ve 14. století je zde zmiňován ministeriální rod z Ortensteinu. Od r. 1411 je uveden v listinách Oswald z Marmelsu, dalšími fojty na hradě v průběhu 15. století byl Markvart z Werdenberg - Sargansu, Conradin Jecklin starší, Petr Mängel ze Splügenu a Conrad Jecklin mladší. V době Schamserského sporu (války) byl Ortenstein i s několika dalšími hrady v okolí Domleschg zpustošen. V mírovém rozhodnutí z 21. 7. 1451 bylo sice hrabatům z Werdenberg - Sargansu hrad Ortenstein povoleno opravit, ale s podmínkou, že jej nikdy nesmí proti nadřízeným a spolku se zajímavým názvem „Svaz Chrámu Páně“ použít. Ostatní jejich hrady musely zůstat opuštěné a v rozvalinách.

Obnova Ortensteinu byla později provedena v silně pozměněném tvaru. Z původního hradu se tak zachovala jen obytná věž a obytný trakt severně od věže s pozdně gotickou kaplí situovanou ve třetím patře, která pochází z 15. století. Změněn byl také přístup do hradu, kdy původní hradní brána na severovýchodní straně byla přesunuta na jižní stranu areálu a v této byla následně zřízena zvonice. Patrně vysoké náklady na přestavbu či následkem války byl nucen Jörg z Werdenberg - Sargansu v r. 1455 vložit Ortenstein do zástavy Petrovi z Griffensee. Další zástava majetku následovala u hrabat z Montfortu (r. 1463) a později také městu Glarus (r. 1471). Poslední příslušník rodu, hrabě Jiří z Werdenberg - Sargansu, nicméně zůstává hradním pánem na Ortensteinu až do své smrti v r. 1505. Po jeho smrti přechází vlastnictví na vdovu Barbaru z Werdenberg - Sargansu, ale léno začíná brzy vlastnit Ondřej ze Sonnenbergu a Vilém Truchsess z Waldburgu, za kterých zde sídlil fojt Victor z Bühlenu.

V r. 1523 prodávají Ortenstein Ludvíkovi Tschudi mladšímu z města Glarusu, jenž hrad i se všemi panskými právy prodává v r. 1527 obci Tomils / Tumegl. R. 1528 přechází bývalé panství opět do soukromého držení Viktora z Bühlenu, někdejšího hradního fojta. Jeho dcera pak přinesla tento majetek věnem do manželství s Jakubem Traversem, představitelem jedné z nejvýznamnějších patricijských rodin. Mnoho jejich potomků pak sloužilo jako žoldnéřští vůdci v cizích armádách. Až do r. 1846 zůstal Ortenstein v držení jedné linie tohoto rodu, jenž užívala také přídomek z Ortensteinu. Hospodářský krach však v r. 1856 přivedl toto sídlo opět do rukou jejich věřitelů.

Hrad byl tehdy prodán knězi Theodosiovi Florentinimu, jenž zde chtěl zřídit instituci pro zanedbané děti. Kvůli finančním potížím však musel své plány opustit a v r. 1860 prodal Ortenstein za 103 000 franků historiku Wolfgangu z Juvalty, který následně investoval značné finanční částky, aby hrad uchránil před rozpadnutím. V r. 1893 částečně opravený hrad kupuje rodina Tscharner, jenž zde sídlí dodnes. Velké přestavby proběhly také za držení rodu z Travers v letech 1720 až 1740. Tehdy bylo přistavěno a protaženo západní obytné křídlo, nově vystavěna brána ve východním traktu a všechny vnitřní prostory byly znovu vybaveny. Východní úbočí svahu bylo změněno na zahradní terasy a jižní předsunuté předhradí s hospodářským dvorem a opevněním bylo odstraněno, dnes je místo něj zámecká zahrada. Další drobné přestavby následovaly také v 19. století. Přesto však ještě dnes „zámek“ Ortenstein vzdáleně připomíná středověký hrad.

Hrad je do současné doby v soukromých rukou a veřejnosti bohužel není přístupný. U hradu není možnost parkování.

Příjezd: obec Tomils se nachází jihozápadním směrem od hlavního města Churu na cestě do Thusis, v centrální části švýcarského kantonu Graubünden. Když z rychlostní silnice A13 vedoucí severojižním směrem v údolí řeky Zadní Rýn odbočíte na obec Tomils, již zdálky na skále uvidíte zachovanou hradní dispozici Ortensteinu.