Graubünden

Okres Landquart - HRADY
Hrad FALKENSTEIN  (Igis) 
zřícenina hradu v extrémní poloze
lokace :   46°56'24.77"N / 9°35'15.48"E

znak obce Igis


   

 

          

   

   

 

   

 
Písemně doklady o dějinách hradu bohužel chybí. V nějaké listině datované z 11. prosince 1338 je uveden hrad pod názvem Valkenstein, v soupisu pevností "Buoch vestinen" pocházející z r. 1410 je jmenován již Falkenstain. Mezi lety 1365 až 1389 je několikrát písemně zmíněn Oldřich z Falkensteinu. Kolem jeho osoby je více nejasností a dodnes se neví, zda-li se jednalo o šlechtice či osobu nízkého původu. V urbáři z Churwalden je uveden v r. 1508 nějaký "Falckenstainsswyss" a dále zmíněno obdělávání půdy u Falckenstainu. V katalogu biskupa Jana VI. Flugi z Aspermontu (1636 až 1661) byl od r. 1645 nazýván po sobě Falckenstein a Fackelstein, přičemž se možná jedná o stejný hrad. Jméno Fackelstein je patrně pozdější změna původního názvu. Na začátku 16. století sídlil na hradě Kury Butyg z Facklenstainu, jinak usedlý v Zuttzurs (Zizers), jenž měl erb s dvěma pochodněmi, i když nebyl šlechtického původu. Dne 27. září 1518 je on jako Chuerin Buttig ze Zizers prokazatelně v listinách uveden. Šlechtická rodina, která by se po hradu nazývala, není tedy doložitelná. Kdy byl hrad opušten a za jakých okolností, není známé. Lze ale usuzovat, že v době 16. stol. již svými rozměry a hlavně umístěním na strmé skále daleko od okolních cest, nevyhovoval a byl proto zanechán svému osudu. Podle současné typologie se jedná o hrad s jedinou obytnou budovou – věžovým paláce, který má tloušťku zdiva 1,9 m.


Zbytky hradu nalezneme na strmém skalním návrší jihovýchodně od obce Igis. Hradní dispozice je dostupná z horního kraje obce (640 m. n. m.) jednou úzkou, velmi příkrou pěšinou asi za 45 minut chůze. Cesta k hradu není značená, ale s dobrou mapou ji lze lehce nalézt. Zcela horní část stezky je zajištěná ocelovým lanem. Když je vlhká zem nedoporučuje se kvůli nebezpečí sesuvu návštěva hradu. Zbytky zdí vykazují nejméně dvě stavební etapy. K nejstarší části dispozice patří hranolová věž obdélníkového půdorysu o rozměrech přibližně 12 x 8 metru, jejíž tloušťka zdiva dosahuje v základech 1,9 m. K věži se zboku připojuje pravoúhlý palác o šířce 12 m a délce 13,5 m, s místy zachovaným původním zdivem typu opus spicatum (klasové); vertikální spára ve zdi odkazuje na pozdější vybudování. V paláci samém nejsou znatelné žádné stopy po nějaké vnitřní zástavbě. V severní stěně je vyzděna úzká střílna se zaklenutým výklenkem, obsahujícím halpace (lavice k sezení), jakož i kámen výlevky. V částečně zřícené západní zdi jsou patrné dveře s otvory pro kládu zajišťující vstup do interiéru. Pod budovami sleduje obvodová hradba obrys skály. Vstupní brána se pravděpodobně tyčila ve východní části dispozice, dnes je však bohužel zasypána sutinami paláce. Plocha vzdáleného předhradí, které je oproti jádru hluboce položeno, nemá v současnosti skoro žádné znatelné zdi, kterými bylo ohrazeno. Tloušťka zachovalého zdiva zde kolísá mezi 0,75 až 1,05 m. Ke straně skalního návrší je celá oblast pokrytá sutí ze zřícených budov. V severozápadní části areálu je zachovaná nástavba brány s vedením pro dřevěné břevno závory.
 

Nejblíže nalezneme zbytek tvrze ve Fiedau.

 

 
 

zpět na mapu Landquart