Graubünden

Okres Landquart - HRADY
Hrad FRIEDAU  (Zizers) 
zřícenina městského hradu
lokace : 46°56'3.48"N / 9°33'45.90"E

znak obce Zizers


   

   

     

 
Podél, již ve středověku nesmírně důležitého dopravního spoje z oblasti Švábska přes rétský Chur do Itálie, byly již od merovejských časů soustředěny rozsáhlé majetky koruny, tím pádem také na území Spolku Bund v Rýnském údolí. Již r. 955 je svědecky prokázán královský dvůr v Zizers, který císař Ota I. věnoval biskupovi z Churu. Pravděpodobně na ploše tohoto dvora vznikl ve 13. stol. hrad Friedau. Středověká kniha soupisu pevností "Buoch Vestinen" podává zprávu, že biskup Volkard (1237 až 1251) byl prvním stavebníkem hradu, ale k dokončení prací došlo nejdříve za jeho nástupce, biskupa Jindřicha III. z Montfortu (1251 až 1272). Hrad sloužil jako správní centrum okolních biskupských statků a byl zřejmě mnohem větší, než dosud ještě zachovaná věž, jak v pozdějších listinách je vylíčeno. Ve 14. stol. vzniklo podle dokumentů například nové předhradí, hradní příkop a parkánová zeď vnějšího opevnění. V r. 1358 zastavil biskup Petr "hrad Fridow" společně se dvorem správce v Zizers, Igis, Friewis a dalšími právy za 645 marek na Berengera z Landenbergu a jeho bratry. Hrad však musel být otevřený pro vojáky biskupa a další prodej jiné osobě byl bez jeho svolení zakázán. Již r. 1362 zastavené stejné statky a práva za biskupa Petra byly předány Kunhutě z Toggenburgu a jejím synům. Tak přešlo panství Friedau na mocnou rodinu hrabat z Toggenburgu. Pozdější svědecká výpověď doložila, že hrad v době života hrabat Donata a Diethelma, přibližně před r. 1385, vyhořel. Pachatel tohoto činu není dodnes objasněn. Ještě v r. 1421 bylo panství Friedau v držení rodu Toggenburg, proto se ho konečně churský biskup rozhodl vyplatit ze staré zástavy. Hrabě Bedřich VII. nechtěl však o vrácení majetku ani slyšet a přistoupit k dohodě. Protože jak on tak i biskup Jan byli občany města Curychu, jejich spor posuzovala rada města a tak bylo rozhodnuto, že hrabě musel vrátit zástavní zboží do 14. září 1421. Přesto nejdříve v r. 1428 se mohly obě strany usmířit: Bedřich se zřekl svých nároků na zástavu, směl ale užívat i nadále Friedau jako své sídlo, dokonce doživotně. Když Bedřich r. 1436 jako poslední mužský potomek rodiny umírá, připadl hrad Friedau zpátky biskupství a od té doby se stal opět centrem majetku kolem obce Zizers. Přímo pod opevněním procházela zemská silnice, taktéž vinice u hradní zdi jsou v listinách uvedeny. V r. 1649 prodal biskup již silně zanedbaný hrad hrdelnímu soudu pěti vesnic. Mohutná věž byla od té doby používána jako vězení a dostala v lidové mluvě název "Věž lotrů" (Schelmenturm). Při velkém požáru vesnice Zizers kolem r. 1880 zasáhl oheň i hrad. Žár byl tak veliký, že silné plášťové zdi dokázal roztrhat. Dvě velké pukliny ve zdivu jsou ještě dnes svědkem tehdejší tragédie a věž zůstala od té doby zříceninou. Je možné si ji prohlédnout pouze zvenčí, neboť stojí na soukromém pozemku.


Hranolová obytná věž čtvercového půdorysu o straně 10,8 m a tloušťce zdiva 1,9 m dosahuje dodnes výšky 20 m. Zachována je do úrovně 4 podlaží, v osmi metrech je vysoko umístěný vstupní portál.
 

Nejblíže nalezneme ruiny hradů Falkenstein a Neuburg.

 

 
 

zpět na mapu Landquart