Graubünden

Okres Landquart - HRADY
Hrad HALDENSTEIN  (Haldenstein) 
zřícenina skalního hradu
lokace : 46°52'49.63"N / 9°31'24.23"E

znak městěčka Haldenstein


 

          

   

     

 

     

 
Hradní dispozice byla postavena kolem pol. 12. století na strmém skalním bloku nad stejnojmenným městečkem. Nejstarší částí hradu je neobvyklý trojhranný bergrit v jeho čele a k němu z boku a zezadu přistavěný obytný trakt. Skalní blok, na kterém rozlohou nevelký hrad stojí, strmě padá všemi směry dolu do údolí. Jediná přístupová cesta k hradu vedla po částečně vyzděné umělé nasypané rampě ze severní strany. Není zcela jasné, jak byli obyvatelé hradu na takto exponované poloze zásobováni vodou. Pravděpodobně se nějaká cisterna na vodu byla v jižní části dispozice, jež byla v pozdějších letech zničena. Hrad Haldenstein byl ve středověku centrem nevelkého šlechtického panství, jenž se rozkládalo v okolí obce Lantsch a později převzalo jméno po sídelním hradu. První písemná zmínka o jistém rytíři jménem Berenhardus de Haldenstein a jeho synovi Jindřichovi pochází z r. 1260. Je však mimo pochybnost, že první fáze výstavby hradního areálu proběhla již před tímto datem, neboť rod Haldenstein byl v listinách zmíněn již r. 1180, protože byl v blízkém příbuzenském vztahu se šlechtickým rodem Lichtensteinů. K rozšíření hradní dispozice došlo již r. 1200, současně byly budovy zvýšeny o dvě patra, další zvětšení užitné plochy hradu proběhlo ještě před koncem 13. stol. To sehrálo také důležitou roli v konfliktu mezi mocným rodem svobodného Pána Jana z Vaz s biskupem z města Chur. V tomto válečném střetnutí se nachazeli mezi 2 bojovými liniemi, neboť na jedné straně byli vazaly rodu Vaz, ale přitom byli mužští členové rodu ženati s dcerami ze sousedního biskupství Chur. V r. 1299 rozhodl smírčí soud tak, že přístavby hradu musejí být odstraněny. Zda-li byl tento příkaz vykonán, není známo. V tuto dobu zdědili členové rodu také sousední hrad Lichtenstein, neboť zde usazená větev tohoto rodu na konci 13. stol. vymřela. Páni z Haldensteinu byli v průběhu 14. stol. dočasně ve službách rakouských vévodů, později se opět vyskytovali v družině biskupa. Poslední mužský příslušník rodu Oldřich III. zemřel v bitvě u Näfels r. 1388. Tím se panství stalo majetkem Anny z Haldensteinu, která ho přinesla věnem svému druhému maželovi Kryštofovi z Harteneggu. Maželský pár žil zde na hradě, r. 1402 byl hrad s jejím svolením dán do zástavy jeho příbuzenstvu za 600 liber. Anna brzy poté umírá a nyní nastala složitá právní zápletka. Biskup prohlásil v r. 1410, že hrad je jeho lénem, což ale nemohl dokázat. Bernský měšťan Petr z Griffensee se oženil s dcerou Anny z Haldensteinu, vyplatil r. 1424 celý zbytek rodiny s jejich dědickými nároky (rod Planta, Schauenstein) a získal tak veškerá práva. Stal se jediným majitelem panství a hradu Haldenstein. Jeho potomci prodali hrad v r. 1494 Jindřichovi Ammanu z Grüningen, po jeho smrti přechází panství do majetku rodu Marmels. Panství r. 1542 přešlo svatbou na francouzského vyslance J. J. de Castion, který nechal r. 1544 dole ve vesnici vybudovat nový zámek. Starý hrad byl ale i nadále používán, než ho Castionovi dědici prodali r. 1567 Řehořovi z Hohenbalken. Haldenstein byl nyní po dvě století suverénním malým státem s vlastním mincovním právem, plnou soudcovskou mocí a suverenitou země. Mezi roky 1608 až 1695 se ocitá panství v držení rodiny ze Schauensteinu, potom přechází do majetku Salis - Maienfeld. Hrad byl v tu dobu stále ještě obydlený. Proto je také možné ještě spatřit zachované zděné konstrukce, například zvětšené okenní otvory a kouřové odtahy z pálených cihel. Od 24. prosince 1769 nebyl hrad již více obydlen, neboť praskla část hradní skály na které stál palác a odlomila se dolů do údolí. Další části hradních konstrukcí se zřítily r. 1771 a při nějakém zemětřesení v r. 1787. Malé panství Haldenstein se postupem doby stalo značným anachronismem a tak bylo v r. 1803 spojeno s kantonem Graubünden.


Z pětiboké obytné věže ve východní části skalního bloku chybí její jižní část, jenž se zřítila v 18. stol. U paty skály, v sev. a záp. části, stojí zbytky mladších hospodářských budov. Bergfrit trojúhelníkového půdorysu o straně pouhých 8 m má tloušťku zdiva jen 1,2 m, i věžový palác má stejnou tloušťku zdí. Severní průčelí bergfritu a obytné věže dosahuje délky 19 m, k východnímu průčelí starého paláce byla kolem r. 1200 přistavěna další budova. Zdi hradního jádra jsou dosud zachovány do výšky 23 m, patrno je 5 podlaží.
 

Nejblíže nalezneme jeskyní hrad Grotenstein, ruinu hradu Lichtenstein a zámek Haldenstein..

 

 
 

zpět na mapu Landquart