Vaud / Waadt


Distrikt  Morges - HRADY


MORGES   
zachovalý vodní hrad
lokace :    46°30'24.07" /  6°29'47.48"

znak města a distriktu Morges

podoba hradu ve 14. stol.podoba hradu v 16. stol.

další foto vnitřních prostor (klikni)

Hrad zde založil kolem r. 1286 Ludvík a Amadeus V. Savojský. Následně vznikla podhradní osada. V době burgundských válek zde bylo umístěno kolem 1200 vojáků. Když však vytáhli Švýcaři drancovat Waadt, vojsko v panice uprchlo a město zůstalo bez ochrany. Přestože měšťané Švýcarům zaplatili 300 hřiven výkupné, bylo město stejně vydrancováno. Po skončení války bylo navráceno zpět Savojanům.
V r. 1530 zde založili „na suti a popelu“ Bernští františkánský klášter. Před definitivním dobytím Waadtu Bernem v r. 1536, koncentroval zde svá vojska vévoda Karel III Savojský. Před přicházejícím bernským vojskem pod velením Jana Františka Nägeliho však znovu savojské vojsko uprchlo. Město ale kladlo tuhý odpor. Po dobytí byl Bernskými hrad a přístav opraven.
V pol. 19. stol. byl hrad využíván jako požární zbrojnice. V r. 1871 jej zdevastovala mohutná exploze a musel být částečně dostavěn. Dnes je zde mu
Dnes je zde muzeum věnované vojenské technice a válkám. V přilehlých budovách a skladech je základna Švýcarské armády (Arzenal) jenž zájmově využívá i místní sportovní přístav.
Již od šerého dávnověku je zátoka v Morges obývána početnou populací, která byla rozdělena do 4 vesnic na břehu jezera. Místo vydává už od 19. stol., díky archeologickým vykopávkám, značné množství pozůstatků patřících do pozdního neolitu (2900 př.n.l.) potom z doby bronzové (2000 až 1000 př.n.l.). Zato v době galo-románské a v období vrcholného středověku byla oblast jen řídce osídlena, pravděpodobně žili lidé na sjednocených zemědělských statcích a v rozmanitých "vilách". Mnohem důležitější sídla se zemědělskou výrobou byla zjištěna v sousedních obcích, jmenovitě v Denens, Echichens, Sv. Saphorin, Tolochenaz a Vaux
Teprve ke konci 13. stol. byla oblast v krátkém času zalidněna pánem z Vufflens, vzniklo tu první "město", které bylo ještě zajištěné pastvinami, zároveň na svém dominikálu uplatňoval hrdelní rozsudky a nechal proto zde také zřídit šibenici. Ale vykonávat běžné vesnické práce v oblasti, která ležela v neklidné zóně na hranicích se Savojskem, jíž tehdy vládl rázný kníže Ludvík (1255 až 1302), nebylo jistě jednoduché. Tento šlechtic neustále vyhledával nějaké boje, aby si dokázal své odhodlání a současně rozšířil své državy. Tak se účastnil jako mladík jedné z křížových výprav se svatým Ludvíkem (1270), později měl spor s císařem Rudolfem Habsburským (1273 až 1283) a stal se jeho odpůrcem.

Pevnost působí jako impozantní středověký hrad, svědek francouzské architektury. Je to čistá ukázka pravidelné dispozice, označovanou jako "savojský čtverec" nebo také francouzský kastel (čtverhranná dispozice s věží v každém nároží, jenž jsou propojeny hradbou - kurtinou), s centrálním nádvořím a se čtyřmi válcovými věžemi v rozích. Tento výraz je až novodobý, výstavba pevnosti byla ukončena již v roce 1381, tehdy byla celá dispozice již zastřešena.
Hradní dispozice se skládá ze 4 nárožních věží, čtyř kurtin, k jejímuž vnitřnímu líci jsou přistavěna 4 křídla vymezující jedno centrální vnitřní nádvoří. Tvarem stavba odpovídá velkému "savojskému čtverci", jehož boční délka dosahuje přibližně 28 m, (nejsou započítány vystupující části věží), což odpovídá podle středověkých měr délce 100 savojských stop. Horní patro donjonu s ochozem se nachází ve výšce přibližně 20 m nad úrovní okolního terénu, průměr věže v základech je přibližně 11,5 m. Ostatní tři věže stojící v rozích dispozice mají horní podlaží ve výšce 15 metrů. Donjon nebyl zaklenut v době Bernského záboru. Podle zachovaných listin vznikl ve třech etapách, mezi r. 1268 a počátkem 14. stol., podle typologie lze soudit, že byl postaven Ludvíkem Blondelem jako další válcové věže v této oblasti, např. v Estavayer, Lucens nebo Tour de Peilz. Jmenované věže jsou ve srovnání s Morges o něco starší, jejich typickým znakem je nepřítomnost vnitřních kleneb, snižování šířky zdi pravidelnými ústupky s každou následující úrovní.
Původně věže neměly své vlastní názvy, podle kterých bychom mohli přesně určit jejich funkci. Donjon byl zpravidla označován jako "Velká věž" nebo „Vězeňská věž“, protože hned od počátku 16. stol. tam byli zavíráni trestanci. Ve středověku se dalo do věže dostat pouze přes vstup umístěný velmi vysoko, pravděpodobně pomocí malé odstranitelné lávky nebo nějakého malého padacího mostu, jaký lze ještě spatřit na hradě v Yverdon. Zde se zachoval tzv. "Reduit" k donjonu, situovaný chytře na malém dvorku, jenž bylo možné jednoduše uzavřít. Původně takové zařízení bylo opravdu i zde, jenž v minulosti chránilo donjon, v pozdějších dobách však bylo ze stavby odstraněno.
Přístupová brána se ale zpravidla nachází v úrovni prvního poschodí, tedy stejně jako tady v Morges, vstupní portál do věže je umístěn ve výšce poslední čtvrtiny pod korunou zdiva.
V Morges ústí brána v současné době do úrovně druhého podlaží, stejně jako přístup na obranný ochoz jsou dílem přestavby hradu v průběhu 16. stol. Po dobytí kantonu Bernskými byl donjon mezi lety 1546 až 1550 stejně jako ostatní věže v horní části zaklenut. Současně bylo upraveno i podstřeší věží, kde vznikly nové rampy, pravděpodobně přichystané pro umístění větších děl.
Zanedlouho byl uvnitř věže vybudován jeřáb, kterým se nahoru vytahovaly kanóny. I když byl jeřáb vystavěn na poměrně omezeném prostoru, jeho význam byl nesporný, protože umožňoval střílet dělové koule mnohem dále a udržet tak všechny protivníky dále od pevnosti. Tyto změny jsou datovány ze stejné doby jako výstavba mohutné ochranné zdi nahoře zaoblené, která je tak charakteristická pro Morges.
Základna donjonu je klenutá a proražení prosté brány proběhlo až v r. 1704. V r. 1727 nechal rychtář zhotovit malbu velkého bernského erbu v polovině výšky věže, směrem k městu.
Jihovýchodní věž je často nazývaná "Kuchyňská věž" (1405) a v 15. stol. byla někdy označována také jako "věž s pekárnou" a dokonce "Kupecká". O této věži, přestavbách a úpravách se však ví jen málo, až na to, že bernský rychtář v jejich prostorách nechal vybudovat a zařídit v r. 1745 místní archiv.
Věž jihozápadní byla, zdá se, již od konce 16. stol. pojmenována jako "Věž archivu", "věž s kaplí" nebo ještě "Tajná věž". V r. 1658 byla věž opatřena novou přídavnou klenbou v úrovni hlavního poschodí, kde bylo v trezoru ukrýváno stříbro z poplatků a daní.
Věž v severozápadní části nazývána jako "věž Colovrex" (1391), po r. 1413 se v listinách objevuje pod označením "Nová věž", mnohem častěji však jako "Snížená věž" (hned od r.1408) a po r. 1569 bývá popisována jako "věž s mučírnou". V r. 1407 došlo k částečnému zřícení věže a musela být o rok později rekonstruována. Staré točité schodiště, které bylo umístěno na boku se tehdy možná zachovalo, a nebylo nutné je rekonstruovat jako většinu ostatních konstrukcí
V listinách je zaznamenána také jedna poterna (branka) umožňující rychle opustit areál pevnosti, jenž byla dostupná přes nějaký malý padací most. Nouzový východ z pokojů hraběte, který byl stejně důležitý i v době míru, protože umožňoval přístup do zahrad. Touto poternou zřízenou ve vnější obvodové hradbě, schovanou vedle jihozápadní věže, měl možnost se dostat ven z pevnosti.
Ústřední nádvoří vyvýšené o jedno patro v poměru k okolnímu terénu, svou podlahou překrývalo úroveň přízemí se zařízenými kasematy. Tzv. "Vysoké nádvoří" bylo v této podobě vybudováno již v první etapě výstavby pevnosti, je tak usuzováno podle velkého výškového rozdílu mezi vnější půdou a přístupovou bránou do donjonu, kde bylo počítáno se zvýšenou dlažbou. Klenby pod nádvořím se každopádně v listinách vyskytují již v r. 1367; v této době měli stavebníci nějaké problémy s nepropustností zeminy a museli několikrát různými technikami předělat základy dispozice. Ale nehrálo to žádnou roli v zachytávání dešťové vody, protože již existovala v jednom koutě areálu studna, která zásobovala pevnost vodou z hladiny jezera.
Na jedné straně je v celé délce kurtiny postaven třípatrový palác. Vnější opevnění bylo pohlceno okolní zástavbou nebo zaniklo.

Nejblíže se nachází Vufflens, St. Prex

 tvrz Echandens

zpět na mapu distriktu Morges

hrad a město St. Prex