Dějiny tohoto hradu můžeme sestavit jen na základě kombinace výsledků archeologického průzkumu, který na Hrádku provedl v 1etech 1883-1900 archeolog K. Čermák, a písemných pramenů.

Místo hradu bylo osídleno již od neolitu.  V 6.-7. století našeho letopočtu se zde usídlili Slované a později, v místech staršího neopevněného sídliště, zde vybudovali hradiště. Důvodem osídlení Hrádku byla zřejmě jeho strategicky významná poloha. Ovládal rovinu v okolí Čáslavi a byl dostatečně chráněn bažinami v údolí Čáslavky (Brslenky), protékající na jeho úpatí. Zda je možno spojit vybudování či rozšíření hradiště s rodem Slavníkovců a jeho příslušníkem Čáslavem, nelze spolehlivě prokázat.  První písemná zpráva o hradě je z r. 1052, kdy byl majetkem knížete Břetislava, který postoupil určitý důchod z hradu kapitule ve Staré Boleslavi. Tento údaj však není spolehlivý, neboť listina je padělkem z 12. století. Jako centrum jednoho ze správních obvodů raně feudálních Čech je hrad doložen poprvé v r. 1130, kdy mezi župami, z nichž dostávala platy vyšehradská kapitula, je uvedeno i Čáslavsko. První hodnověrná zpráva o kastelánovi Čáslavského hradu je z r. 1165, kdy tuto funkci zastával Předbor. V r. 1175 je ve stejné hodnosti doložen Budivoj. Na konci 12. století získali Čáslavsko spolu s Chrudimskem a Vraclavskem jako úděl příslušníci mladší větve Přemyslovců - Děpoltici. Vláda Depolta III. je v Čáslavi doložena písemnými prameny k r. 1207.  Tehdy se připomíná i kastelán Petr, kterého měl Depolt na čáslavském hradě. Po r. 1207 zřejmě Čáslavsko i další východočeské župy připadly zpět Přemyslu Otakarovi I., který sem dosazoval své úředníky. Existence královských úřadů na čáslavském hradě je doložena naposledy v r. 1248.  Někdy v této době získal Čáslav od krále Václava I., snad za pomoc proti vzpouře kralevice Přemysla (budoucího krále Přemysla II.), Bleh, předek pánů z Chlumu. Když se Přemysl II. v r. 1253 stal Českým králem, odňal Blehovy Čáslav (jako náhradu mu daroval území jižním směrem od Čáslavi, kde jsi později vybudoval svůj hrad Chlum) a v místech podhradí na levém břehu Čáslavky založil kolem r. 1260 nové město Čáslav.

Tehdy hrad ztratil význam a rychle zanikl. Písemné prameny se o něm již nezmiňují. V místech zaniklého hradu vznikla osada venkovského charakteru, která definitivně zanikla v období husitských válek. Od té doby zůstalo místo hradu již neosídleno. V 19. století byla severní část areálu bývalého hradu rozrušena lomem.

Nelze však jednoznačně prokázat, zda byl hrad opuštěn teprve po založení města, nebo zda úřady z hradu přesídlily do podhradí již dříve. O významu podhradí již na přelomu 12. a 13. století svědčí stavba rotundového kostela sv. Michala, který je dosud zachován v severozápadní části dnešního rozsáhlého gotického chrámu sv. Petra a Pavla.

Návrší Hrádek je dnes pokryto loukami a zčásti osázeno ovocnými stromy a keři. Zbytky hradu zde již nejsou zachovány.  Zmíněný archeologický výzkum však odkryl přibližný průběh hradební zdi na vrcholu Hrádku, vchod do hradu, situovaný na východní straně, a zbytky serpentinovité přístupové cesty na jižním úbočí Hrádku. Ze staveb uvnitř hradu však byly objeveny jen zbytky románského kostela, který je doložen i písemnými prameny, ale až k r. 1342.

Zruč nad Sázavou