Na podzim r. 1431  pražské husitské vojsko pod vedením Jana Hvězdy z Vicemilic tvrz Malešov oblehlo a 19. listopadu dobylo. Tvrz potom získal husitský hejtman Beneš z Hustířan a Mokrovous. Určitou dobu náležela též Zbyňkovi z Křešic a jeho synům. Dne 7.června 1424 se jižně od tvrze na výšině Dubině u Malešova odehrála bitva mezi Janem Žižkou a vojsky panské jednoty. Na žižkově vítězství se mimo jiné podíleli i Jan Hvězda z Vicemilic a také Beneš Mokrovouský. Byli to právě oni, kteří vybrali strategicky výhodné místo, pro žižkovo vojsko. Beneš Mokrovouský však později přešel na stranu panské jednoty a  za její zájmy bojoval i v bitvě u Lipan v r. 1434. Po skončení husitské revoluce a po smrti krále Zikmunda, divoký Beneš vyhledával boje a znepokojoval nejen své okolí, ale i celou zemi. Nakonec se stal stoupencem Jiřího z Poděbrad. Zemřel r. 1464 a tvrz Malešov zdědili synové Jiří a Bavor z Hustířan. Jiří, se na rozdíl od svého otce, stavěl proti Jiřímu z Poděbrad a v době bojů s uherským vojskem pod vedením Matyášem Korvína přeběhl na "maďarskou" stranu. Po nástupu Václava II. Jagelonského na český trůn byla mu jeho Malešovská tvrz oblehnuta a Jiří byl donucen k poslušnosti.

Koncem 15.st. začala první přestavba a rozšiřování tvrze. Po této době získal Malešovské panství Jiří Háša z Újezda, který postoupil v r. 1535 tvrz Magdaléně, provdanou za Jana Salavu z Lípy. Magdaléna po smrti svého manžela (†1562) odkázala  Malešov svému strýci Janovi staršímu Salačovi z Lípy. Současně si vyhradila část tvrze pro sebe až do konce života.

Vté době, na přelomu 15. a 16. st., byla tvrz znovu přestavěna, a to v renesančním slohu. Protože nebyly prostory ve věži nijak rozsáhlé byla východně od věže, přímo nad příkopem, postavena nová obytná budova. V přízemí budovy byl vybudován průjezd.

V r. 1576 prodali synové Jana Salavy z Lípy panství Jiřímu Voděradskému z Hrušova. Za něho začal úpadek malešovské tvrze, protože majitel pobýval na své tvrzi v Dobřeni. V r. 1580 byl Jiří Voděradský popraven pro lichvu a Malešovské panství připadlo královské komoře.  Od této doby až do r. 1610, kdy Rudolf II. zastavil Malešov nejvyššímu mincmistrovi Hanibalovi z Mistrova, byla pouze sídlem královského hejtmana. Hanibalovi ale byla o dva roky později zástava odňata. Malešov pak zůstal majetkem královské komory až do r. 1623, s výjimkou posledních tří let, kdy byla postoupena, v době stavovského povstání, Kristiánovi Berkovi z Dubé, kterému byla (k posledně jmenovanému datu) zkonfiskována. Po té byla zastavena Elišce Žerotínové, rozené z Valdštejna, a ta v r. 1631 získala Malešov dědičně s podmínkou, že umožní využívání rybníků na Malešovsku pro potřeby kutnohorských dolů.

Od Elišky Žerotínové získal v r. 1645 panství Jindřich Volf Berka z Dubé, ale jeho syn František statek zadlužil, takže byl nucen prodat majetek v dražbě (1666). Panství získal hrabě Jan Šporek, který chtěl na rozdíl od předchozích majitelů na Malešovském panství sídlit. Jako sídlo si však nezvolil zpustlou tvrz, nýbrž si vybudoval nový zámek v Roztěži. Malešovská tvrz byla opravena jako hospodářské a správní centrum panství. V době panování jeho syna, Františka Šporka, byly sklepy tvrze využívány  malešovským pivovarem. Stavebními zásahy, v době přestavby koncem 17.st., ztratila malešovská tvrz pevnostní charakter. Z této doby pochází i dnešní barokní střecha.

V r. 1699 prodal František Špork Malešov Františku Antonínu Halleweilovi, od kterého v r. 1710 získal panství František Karel z Ostejna. R. 1717 následoval další Karel z Ostejna, v r. 1725 Karel Jáchym Breda. Ten si panství zadlužil a proto mělo být prodáno ve veřejné dražbě, ke které nakonec nedošlo, protože v r. 1744 získal panství zpět Karel z Ostejna, protože Jáchym Breda mu nezaplatil celou kupní cenu. Ostejnům náležel Malešov až do roku 1829, kdy tento rod vymřel po meči. Na základě poslední vůle připadlo panství švagrovi Bedřichu Karlovi z Dahlberga, který ke svému jménu připojil přídomek z Ostejna. Za jeho nástupce Karla Maxmiliána došlo k poslednímu většímu stavebnímu zásahu do areálu tvrze.

Vobci stojí barokní kostel z let 1731-1733 a v jeho sousedství barokní dům s volutovým štítem a pilastry. Památnou bitvu  připomíná pamětní deska před bývalým mlýnem Dubina a pamětní kámen u rybníka Prosík. K Malešovu zasahuje vodní hladina přehrady Vrchlice, která slouží jako nádrž na pitnou vodu.

tvrz Losiny

zpět na okres K. Hora