Bavorsko |
|
Kraj Horní Falc - HRADY |
|
REGENPEILSTEIN |
k obytným účelům upravený zbytek "šafránového" celního hradu |
|
|
|
V urbáři vévody je uveden pod názvem "Casterum v Peystein“ již k r. 1270, jakýsi soupis zboží. V r. 1344 byl hrad od císaře Ludvíka Bavorského zastaven říšskému městu Řeznu. Významný a rozsáhlý rod Zengerů, vyplatil hrad zpět od císaře. |
Dalším významným rytířským rodem usazeným na Regenpeilsteinu byli Satzenhoferové. V třicetileté válce bylo opevnění r. 1636 zničeno. |
Kulturně-historickou zvláštností je, že až do doby kolem r. 1500 museli obchodníci projíždějící přes Regenpeilstein zaplatit mýtné ve formě šafránu. Šafrán bylo tehdy velmi cenné koření, a stejně jako pepř, bylo oblíbeným prostředkem placení. |
|
Dnešní stavební podoba sestává z gotické věže pocházející ze 14. st., jež přečnívá nad střechami dalších budov. Její vstup leží na úrovni druhého podlaží, a byl odvrácen od údolí řeky Regen. Další zámecká zástavba, ze všech čtyř stran obepínající bergfrit, pochází z pozdějších dob. Přes své několikeré přestavby nelze určit z jakého období původně pocházejí. Jižně od jádra se dodnes zachovaly zbytky vodního příkopu. |
Východně od věže se nalézá vysvěcená zámecká kaple sv. Jakuba s křížovou cestou z doby 18. st., a u severního svahu západně od hradu leží klášterní kaple obsahující zbičovaného Spasitele s lidovou výzdobou. |
Také novodobé dějiny jsou zajímavé. Na konci 19. st. byl v obytné budově hradu zřízen pivovar a parní pila. R. 1905 získal hradní komplex Landshutský říšský poslanec Stephan Buhl, jenž jej chtěl přestavět jako zotavovnu pro "panstvo z Berlína a Mnichova". I. světová válka mu však zabránila v jeho ambiciózních plánech. V meziválečném období jej obýval jakýsi baltský šlechtic. |
Dnes je stále ještě soukromým majetkem a není možné si jej prohlédnout. |
V okolí se nachází hrady Wetterfeld, Schwarzenberg a Lobenstein |