Sasko

Kraj  Sasko - HRADY
RAUENSTEIN     
strážní gotický hrad barokně upravený
lokace:   50°43'43.54"S /   13°12'3.45"V

znak okresu

 

Hradní areál se nachází ve výšce 420 m.n.m., ve stejnojmenné obci na předměstí města Lengefeld v Krušných horách. Hrad nemá své jméno od své polohy na skále, ale od šlechtického rodu Havrana (Rabe) nebo Rabod, který před mnohými staletími na zdejší strmé skále nechal vystavět hrad. V historii bylo jeho hlavním úkolem střežit brod přes řeku Flöhu na obchodní cestě mezi městy Freiberg a Annaberg.
Vždy stál v hlubokých lesích, které jej ze všech stran obklopovaly a byl sídlem obávaného lapky Raboda. Zmiňovaný byl postrachem celého okolí, kde olupoval pocestné a vydíral vesnice. Začátkem 15. st. měli měšťané z Freibergu a Zschopau toho právě tak dost a proto vytáhli na nežádoucího souseda, oblehli jeho hrad a ten se musel zachránil útěkem.
V ranném středověku byl Rauenstein významným panstvím a patřil k oblasti, kterou Bedřich "Malý" (syn Jindřicha "Vznešeného" a jeho třetí manželky Alžběty von Maltitz) zamýšlel připojit k českému království. První písemná zmínka o hradu pochází z r. 1323, kdy jsou zde uváděni páni von Rauenstein, patřící k rozsáhlé rodové linii pánů von Schellenberg - získali jej jako léno od Wettinů. Archeologický průzkum památky však datuje jeho první stavební etapu do doby kolem r. 1200.
V průběhu dějin, mezi lety 1372 až 1567, se tady vystřídalo několik šlechtických rodů (páni von Riesenburg, míšeňský markrabě Vilém I, páni von Waldenburg, Jan von Güntherode a mnoho dalších), až se dostal v r. 1567 do majetku saských kurfiřtů. Ti na hradě nechali zřídit úřad pro město Lengefeld, tři vesnice, poplužní dvůr Wünschendorf, vesnice Ober- a Unterrauenstein. Jejich zájmem zpočátku bylo zajištění a rozšíření kurfiřtského honebního revíru. Úřad správy Rauenstein byl po sléze (r. 1596) přiřazen pod úřad Wolkenstein.
Mezi lety 1651 až 1743 byl hrad v pronájmu rodu von Römer, který velmi zbohatl na těžbě stříbra, které se zde v oblasti Schneebergu těžilo. Po vymření tohoto rodu v r. 1743 se zde za sebou vystřídalo opět několik majitelů. Dále se r. 1843 dostává do vlastnictví pánů von Herder, jenž byli potomci básníka a teologa Jana Bohumíra Herdera.
Po vyvlastnění na základě pozemkové reformy v r. 1945 sloužil hrad jako dětská zotavovna a sanatorium pro matku a dítě, od r. 1998 je však opět v držení rodiny Herder.

Dispozice hradu se nalézá na samostatně stojící skalní ostrožně; skládá se z několika krátkých křídel, která jsou nepravidelně uspořádána kolem malého nádvoří.
Na starých vyobrazeních je přístup do hradu veden úzkým průjezdem na nejužším místě skalní šíje, která se nacházela na místě dnešního mladšího zámeckého křídla. Tuto polohu potvrzuje také středověká věž uprostřed dispozice, kolem níž byla vybudována nejstarší obvodová zástavba. Jedná se o nevelký hranolový bergfrit na čtvercovém půdorysu o hraně cca 7 m zakončený stanovou střechou.
K nejstarším hradním konstrukcím také patří obranný ochoz a štítová zeď. Skála, na které se nacházejí jednotlivé části budov, dosahuje téměř do výšky prvního patra. Nad prvním poschodím byly již použity příhradové konstrukce zakončené strmými sedlovými střechami.
V r. 1630 se započalo s rozsáhlou přestavbou již nevyhovující hradní dispozice. Z této stavební etapy je dodnes zachován kromě jiného tunel ve skále, vedoucí pod jádrem hradu a vstupní křídlo. Současně byl překlenut šíjový příkop novým mostem. Různými dalšími přestavbami a nástavbami na úzkém prostoru vznikl tak nepravidelný, ale malebný objekt.
V r. 1907 nechali tehdejší majitelé umístit na portál se sedilemi ve vstupním průčelí svůj erb. Miskovitá nádrž u studny z bílého mramoru je dar pruského krále Bedřicha II. Z vnitřní výzdoby zámku zůstalo zachováno minimum historických předmětů. Kdysi tu byly vystaveny četné honební trofeje. Pouze v knížecím sále je dosud cenný vlámský gobelín, zobrazující lov na zajíce.
V okolí se nachází hrady Lauterstein a Augustusburg

 hrad Rabenstein

zpět na mapu Saska - Chemnitz

 hrad Reinsberg