Sasko

Kraj  Sasko - HRADY
STEIN     
renesanční zámek v sousedství zříceniny gotického hradu
lokace :    50°39'5.71"S   /    12°39'41.75"V

znak města

znak okresu

 

Pěkně položené a na dějiny bohaté městečko na úpatí Krušných hor, prvně písemně zmiňované až v r. 1378,
Nedaleko „Princovy jeskyně“ a dřívější hornické štoly na silnici do Aue, na břehu potoka Mülsenbach, stojí hrad Stein. V jeskyni byl princ Arnošt, jeden ze dvou synů kurfiřta Bedřicha II., tři dni zajat a držen. Jako obvykle v tom měl prsty známý lapka a rytíř Kunz von Kaufungen, který r. 1455 inicioval tento únos.
Hrad ční do výše na jednom strmém skalním bradle na okraji zwickovské pánve. Původně se jednalo o dva hrady - jeden byl románský, vystavěný na skále až v úrovni dnešního třetího patra. Tento tzv. Horní hrad byl listinně uveden k r. 1233, ale byl vybudován na konci 12. st. a měl za úkol chránit průchod údolím na obchodní stezce ze Cvikova do Čech a také celé panství Hartenstein.
Druhý již gotický „Dolní hrad“ pochází ze 14. až 16. st., s válcovou věží zakončenou špičatou (kuželovou) střechou.
Vůbec první písemná zmínka o hradě pochází z r. 1113, další následuje až o 120 let později. Zakladatelem opevněného sídla byl šlechtic jménem Meinher, pocházející patrně z Čech, který tehdy sloužil jako purkrabí rodu Askánců a založil také hrad Weißenfels a klášter Zella.
Celé panství s titulem hrabství však vzniklo až později a patřily do něj rozsáhlé lesy v Krušných horách. Již jeho syn byl r. 1197 povýšen do stavu hrabat. Tenkrát nebylo snadné získat tento titul a pouze několik málo rodů v celé říši jej mělo. Hrabě byl často nepřítomen a tak zde sídlil fojt, který spravoval panství. Většinou se jednalo o rytíře z nedalekých tvrzí, kteří zde působili jako purkrabí. V listině je r. 1296 zmiňován jakýsi Gebhard (Gerhard), jenž měl své statky v Altenburgu.
Až do počátku 14. st. bylo zdejší území v podstatě osídleno Slovany. Na konci 14. st. přechází hrad do vlastnictví míšeňských markrabat, kteří jej r. 1406 dávají do zástavy rodu von Schönburg. Protože později míšeňský purkrabí Jindřich II. nemá na splácení dluhů a v bitvě s husitskými vojsky u Ústí r. 1426 padne, stává se toto říšské léno nakonec r. 1439 na dlouhých 500 let majetkem rodu von Schönburg. Prvním vlastníkem byl Veit I. von Schönburg, po něm následuje jeho vnuk Arnošt II., Hugo I., atd. Velká část panství přechází v r. 1559 do rukou saských kurfiřtů, přesto hrad i nadále zůstává majetkem Schönburgů.
Od r. 1701 se město stává sídlem hlavní rodové linie říšských hrabat von Schönburg, kteří byli později opět povýšeni do stavu říšských knížat. Posledním majitelem byl kníže Alexander von Schönburg-Hartenstein, který se přestěhoval do Vídně.

Původně se jednalo o malý strážní hrad, který byl pozdějšími přestavbami a úpravami (15. st.) změněn do podoby obytného rezidenčního sídla.
Hrad se skládá z válcového bergfritu o průměru 7,85 m a tloušťka jeho zdí činí 3,3 m, dále z paláce stojícího na západním kruhovém bastionu a dvojité parkánové hradby s obranným ochozem. Z dispozice dolního hradu zůstal dodnes zachován pouze západní trakt a část jižního křídla, obytná válcová věž, v západní části dispozice plnila funkci paláce a pochází patrně ze 14. st. Mezi oběma hrady se nachází nevelké, nepravidelné (obdélné) nádvoří, na jehož severní straně je na terase snížené o 12 m předsunutá hradba parkánu.
Na horním hradě dnes má své sídlo městské muzeum s expozicí historie hradu a celého panství Hartenstein.
V okolí se nachází hrad Hartenstein

 hrad Schwarzenberg

zpět na mapu Saska - Chemnitz

 hrad Voigtsberg