| Rakousko |
 |
| Rakousko |
|
|
Kraj Horní Rakousko - HRADY |
|
|
LICHTENHAG
 |
| zřícenina menšího hradu v údolí řeky Rodl nad obcí Gramastetten |
|
|
|
|
| R.1167 jsou poprvé připomínáni v listině pasovského biskupa bratři "Leuthart und Chunrad de Hage". Těmto členům šlechtické rodiny Hagerů, kteří se později psali von Aspan z Lichtenhagu, patřil hrad s malým panstvím až do r. 1615, kdy jej koupili páni von Gera.V tehdejším popisu jinak zcela zachovaného hradu je zmíněn pouze špatný stav střech. |
| V r. 1654 přešel hrad na příslušníky rodu von Stahrenberg, brzy byl ponechán svému osudu a poté zpustl. |
| V letech 1954-55 20. st. bylo provedeno zajištění věže. V r. 1964 získal hrad šéf opery lineckého zemského divadla pan Kurt Wöss, který jej přestavěl na víkendové sídlo. |
|
|
| Zastavěná plocha hradu je pouze necelých 1 100 m2. Dominantu hradu tvoří mohutná pětiboká obytná a obranná původně pětipodlažní věž (donjon) z lomového kamene v které se dochovalo do dnešních dob několik oken s gotickým ostěním. Trojboká obvodová hradba uzavírá nádvoří. V severní části kdysi bývala hradní kaple. |
|
|
| Přibližně před 550 lety vrcholilo neklidné období. Okolí zdejšího Dunaje bylo vyčištěno od sekty waldeských. Ve Štýrsku bylo přes 100 lidí upáleno, mnoho uvězněno na doživotí, nebo označeno křížem na znamení hanby. Mor a povodně postihovaly neustále zdejší kraj. Časté spory mezi zemskými pány a vévody vytvářely právní nejistoty. Vzkvétalo pěstní právo a každý se jako samozvaný pán cítil. Mühlviertel byl sužován vpády husitů. Nebyl skoro žádný hrad v širokém okolí, který by nebyl obsazen nějakým loupeživým rytířem. Také na Lichtenhagu u Gramastettnu tenkrát loupeživý rytíři zle hospodařili. A co neuloupili oni, to dokonal (pro Rakušáky) český loupeživý „husita“. Teprve po mnohých letech byl hrad novými pány opět vystavěn a kraj řádně spravován. Bohužel po krátké době byl opět zpustošen. V každém případě byl Lichtenhag již po třicetileté válce v 17.st. v rozvalinách. |
| K hradu se vztahuje několik zajímavých pověstí : |
| Jak vznikl název Lichtenhag |
| Pyšný šlechtický rod seděl kdysi na svých hradech v daleké zemi. Všechny državy mezi své hojné potomky rozdělil, až na dva poslední syny. Ti z touhy po dobrodružství nasedli na své oře a odjeli daleko na Roß, aby příhodné místo pro své hrady nalezli. |
| Po celá léta táhli cizími kraji, až po mnohých dobrodružstvích, bojích s lupiči a divokou zvěří, dorazili znavení na dohled zvláštního kopce, kde se nacházelo jakési osídlení. Dole ve strži klokotal divoký tok menší řeky, který této krajině dával zvláštní krásu. Jak se osada přibližovala, zpozorovali nezvyklý ruch. Někteří obyvatelé se počali schovávat a současně všichni obranyschopní muži, společně s ostrými psy a primitivními zbraněmi se počali hotovit k obraně. |
| V průběhu vyjednávání přijeli oba rytíři blíže a ujistili před nimi stojící muže, že nemají zlých úmyslů. Po dalším vysvětlování, byli oba pozváni do osady. Tak poznali místní pohostinnost. Jistý Grimhard jim postupně vyjevil jejich osudy, přičemž jim také vyprávěl o pakáži, která je již několikráte oloupila a vypálila osadu. Osadníci měli také neustálé problémy s medvědy a vlky, kteří nejednu kozu nebo krávu roztrhaly. |
| Po mnoha týdnech, co v osadě žili, zpozorovali bratři na protějším kopci, který byl porostlý hustým lesíkem, jakási světla. Tu se domorodci počali obávat, že se opět blíží loupeživé roty. Rytíři, neznaje strachu, prosili stařešiny, aby jim dovolili zajet na tato místa a současně prokoumat o co se jedná. Když dostali svolení a mohli na toto místo zajet, zjistili, že z tohoto místa je nádherný rozhled do kraje, zvláště do romantického údolí místní říčky a že toto místo komusi slouží jako pozorovatelna. Tímto místem byli pak tak nadšeni, že se zde rozhodli vystavět hrad. Veselí vesničané se rozhodli dobrovolně oběma rytířům hrad vystavět a svěřit se pod jejich ochranu. Díky tomu byl nedaleko Grimhardstettnu hrad brzy vystavěn a nazván LICHTENHAG – Prosekaný hájek ! |
| Další vypravuje o jakémsi náčelníkovi lupičů jménem Tiege „Pevný“, jenž byl široko daleko obávaný a byl také pán nad životem a smrtí okolního lidu, na Lichtenhagu své loupeživé sídlo měl. Ubozí a nevolničtí rolníci jej nenáviděli, dokonce více nežli sousední rytíře, kteří je také neustále trápili. |
| Tehdy poslední šlechtična von Eidenberg se jednou rozhodla, že se vypraví na pouť do Svaté země. Za tímto účelem učinila poslední závěť a zpověď, a rozhodla se odcestovat se svým doprovodem k příbuzným do nedalekého Rotteneggu. Marně varovala svého kaplana, aby nevybíral cestu podél říčky Rodl, kde se svými kumpány řádil již zmiňovaný Tiege. Přesto se kaplan touto cestou vydal. Tiegovi pacholci však čekali a družinu zajali. Kaplana, který nechtěl prozradit zpovědní tajemství a koho doprovází, ihned zabili a zbytek zajali. Tak se dostala krásná slečna před samotného Tiegeho, který se do ní okamžitě zamiloval a učinil jí nabídku k sňatku. Ta jej však odmítla a i přes jeho tvrdé výhrůžky zůstala neoblomná. Tato neústupnost jej tak rozlítila, že šlechtičnu nechal svrhnout z hradního cimbuří do údolí Rodlu. Současně s tímto činem se zatáhla obloha a strhla se strašná bouře. Blesk, který první sjel z oblohy, udeřil do hradu a Tiegeho na místě zabil. V nastalém zmatku se některým členům družiny podařilo uniknout a dorazit na hrad Rottenegg. Ihned začaly vše vyprávět a volat po odplatě. Každý kdo tehdy mohl nésti zbraň, spěchal na Lichtenhag, kde stále ještě panoval chaos po smrti Tiegeho. Hrad byl dobyt, většina loupežníků pobita a zbytek pověšen pro výstrahu na okolní stromy. Hrad pak byl až do základů vypálen. |
| V okolí se nachází hrad Rotteneg a v těsném sousedství město Linz |
|
|
|
 |
|
hrad Kronest |
zpět na mapu okresu Mühlviertel |
hrad Lobenstein |
Foto Šárka Viktorová
