Rannariedl

RANNARIEDL

hrad románského založení nad soutokem řek Ranna a Dunaj

Románská věž, jako sídlo pánů z Falkenštejna, je připomínána již v r. 1268. Na konci 13. st. odtud rušili příslušníci tohoto rodu klid v okolí a přerušovali dunajské cesty, odtud pramení jejich časté spory s biskupy a vévody. Později byli přinuceni přesídlit na svůj rodový hrad a zde zanechali jen své purkrabí.

Za husitských válek zde sídlil Reinprecht von Polheim, později se však často měnili majitelé: jmenovitě von Egker, von Prüschenk, von Oeder a von Khevenhuller. V r. 1595 byl hrad ve II. selské válce dobyt a vypleněn

Do r. 1725 byl pak v držení rodiny von Salburg, poté jej držel rod von Clamů. V r. 1765 přechází opět na pasovského biskupa.

Po sekularizaci církevního majetku v r. 1803, přechází do majetku císařské dvorské komory. Tím jsou zahájeny další časté změny majitelů (od r. 1824).

V r. 1940 hrad kupuje bývalý říšský ministr financí dr. Reinhold, jako své venkovské sídlo. Po 5 letech je mu však zabaveno, jakožto významnému politickému činiteli a následně v letech 1945 - 55 slouží hrad jako sídlo sovětské okupační správy, což na jeho stavu nepřidalo.

R. 1966 koupil hrad mnichovský obchodník J. Schwaiger za 4.800.000 rakouských šilinků. V r. 1985, po zásahu bleskem, další veliké škody na věži.

Rannariedl je protáhlý hrad na úzkém, strmě spadajícím hřbetu nad ústím řeky Ranna do Dunaje.

Vnitřní hrad je založen na půdorysu nepravidelného čtyřhranu. Úzké pravoúhlé nádvoří svírají mezi s sebou západní a východní obytná křídla s valbovou střechou. Nádvoří je lemováno po třech stranách arkádami.

Část hmoty severního křídla vyplňuje válcová věž s kuželovou střechou – bergfrit, dominanta hradu. Jihovýchodní nároží obsahuje bývalou, v jádře gotickou zámeckou kapli se dochovanými sdruženými okny. Zbytek tohoto východního křídla tvoří bývalá, možná ještě románská, obytná věž (donjon) - nejstarší část hradu.

V okolí se nachází hrad Falkenstein


hrad Piberstein	zpět na mapu okresu Mühlviertel	hrad Reichenau