Rakousko

Kraj  Horní  Rakousko - HRADY
WEINBERG   

mohutný hrad a jedna z nejvýznamnějších památek v v Mühlviertlu

První osídlení na weinberské skále vzniklo pravděpodobně již ve 13.st., jako centrum kolonizace „Severního pralesa“. Listinné zmínky pochází již z r. 1305, a to v souvislosti s Petrem Piberem, který panství držel jako léno zemského knížete.
R. 1378 získali hrad a k němu patřící zboží bratři Ruger a Alber von Zelking, přičemž od r. 1359 vlastnil tento rod polovinu hradu. Christoph von Zelking byl jedním z rádců Bedřicha III. a správcem města Freistadt. Nechal také vystavět farní kostel v Kefermarktu a věnoval mu slavný pozdně gotický, křídlový oltář. R. 1510 císař Maxmilián I. zrušil rodu von Zelking dosavadní léno, takže panství mohl tento rod svobodně užívat. V době tureckých nájezdů byl hrad zařazen mezi přední vojenské opěrné body a byl určen jako bezpečné útočiště okolního obyvatelstva. Tato „pocta“ svědčí o jeho dobrém opevnění a vojenské výbavě. V čase rolnického povstání byl hrad oblehnut fanatickými stoupenci Štěpán Fadingera a po delších bojích dobyt.
Za katolické protireformace byl Christoph Vilém von Zelking přinucen svůj majetek v Horním Rakousku prodat a stáhnout se na své državy v Dolním Rakousku. Díky tomu se novým majitelem stal Jan Christoph von Thürheim, který nechal hrad přestavět na zámek. Thürheimové udělali kariéru na císařském dvoře a již r. 1666 byli jmenováni do stavu říšských hrabat. V 18. st. patřili k předním rakouským šlechtickým rodům. Weinberg jim patřil až do vymření rodu po meči posledním příslušníkem rodu, hrabětem Josefem Ondřejem. Jeho dcera pak přinesla toto panství věnem do manželství s baronem von Gablenz (1894). Tento rod byl o něco později vystřídán baronem Christian von Zimmermann, jehož potomci vlastní hrad (zámek) do dnešní doby.

Těžké poškození utrpěl zámek v r. 1945, kdy zde na čas sídlila sovětská vojska (ubytováno 2.000 sovětských vojáků). Po jejich odchodu byl hrad neobyvatelný. Zlepšení nepřineslo ani užívání hradních budov odbory, jako své školící a skladové centrum (1946 – 1954). Přestože probíhaly alespoň částečné opravy a údržba, většina budov stále chátrala. Odbory vystřídala vojenská akademie, která zde zřídila zotavovnu.
Na generální opravu musel hrad počkat až do 80-tých let, kdy byl nákladně opraven a rekonstruován zemskou vládou Horního Rakouska. R. 1988 se zde konala zemská výstava. Horní Rakousko má hrad pronajatý na 99 let. Od r. 1989 slouží jeho prostory jako zemské vzdělávací, výstavní a hudební centrum. Obzvláště působivý je Weinberský advent, jenž se koná v okolí hradu.
Hrad je též místo státních návštěv a jednání (např. duben 1997 Josef Zieleniec).

Hrad Weinberg se nachází na jihozápadním horském hřbetu této části pohoří. Po své rekonstrukci patří mezi nejvýznamnější památky v Mühlviertlu.
Základem dnešního zámeckého areálu je gotický hrad, jenž byl v 16. st. renesančně přestavěn. Jádrem tehdejšího hradu byl obdélný vícepodlažní donjon o rozměrech základny 26 x 27 m. Tento donjon je stále patrný v severní části dnešního hradu. Jádro hradu bylo začátkem 14 st. ohrazeno obvodovou hradbou vyztuženou věžemi. Na konci téhož století byla vystavěna ještě masivní 18 m vysoká, 3 m tlustá a 26 m dlouhá štítová zeď, jenž byla v průběhu 17. st. přestavěna k obytným účelům. Tím ztratila svou obrannou funkci.

Přístup do hradu byl veden od východu přes dvě brány. První brána je ještě dnes v dobrém stavu. Původně byla chráněna stěžejkovým padacím mostem, který byl pokládán na konec kamenného mostu přes hluboký příkop.
Druhá brána se nachází v původní okružní hradbě jádra hradu. Její portál je částečně zachovalý. Před touto hradbou je vylámán druhý suchý příkop, v kterém byli kdysi drženi vlci. Přes obě brány se příchozí dostal na malé, úzké nádvoří, které je obklopené původními hradními budovami. Zde se také nalézá 45 m hluboká hradní studna se šlapacím kolem z r. 1589.

Čtverhranná věž, vystupující z průčelí budov je zakončena cibulovitou kupolí s lucernou, která byla osazena až po požáru v r. 1882. Na jihozápadu a severozápadu stojí dvě okrouhlé nárožní věže s kuželovými střechami.

Většina původních reprezentačních místností je dosud vybavena původními klenbami a štukovou výzdobou. Vstup do císařského sálu je tvořen mohutným, nádherně zdobeným portálem. Dokonce se zde podařilo při generální opravě obnovit tehdejší barevnou freskovou výzdobu.
V bývalém „Sále předků“ stojí původní kachlová kamna s výzdobou antických a mytologických vládců. Zachovala se také štuková výzdoba z r. 1604. Nachází se zde také 16 „erbovních pyramid“ jenž zdobí okenní výklenky.
Celou přední část na východní straně zaujímá rytířský sál. Je tvořen jedním velkým prostorem, zaklenutým ohromnou sudovou klenbou. Krásná štuková výzdoba je přerušována freskami od Jan Filipa Ruckerbauera. V pokoji „La Fontaine“ se zachovaly malby s náměty zvířecích bajek a původní trámový strop ze 17. st.
Hradní kaple byla vystavěna v gotickém stylu, bohužel byla r. 1617 zcela zničena požárem. R. 1635 byla opět obnovena v barokním stylu. Štuková výzdoba pochází od Bartolomea Carlona, který zde pracoval v letech 1698 až 1699. Oltář pochází ze stejného období a je zřejmě dílem Bartolomea Altomonteho.
Dřívější bohatá výzdoba 220 místností, stejně tak sbírky zbraní a sbírky rodinného muzea Thürheimů a hlavně Zimmermannů, byla v r. 1945 nenávratně zničeny, poškozeny nebo rozkradeny. Tak již nikdy neuvidíme slavné šachy, zobrazující postavy v nadživotních velikostech, nebo zařízení a výbava barokní lékárny hraběnky Marie Františky von Thürheim z konce 17. st.
Zbylé zařízení hradu, které se podařilo zachránit, se nachází Linzerském zámeckém muzeu. Taktéž hradní archiv založený rodem von Thürheim, byl zachráněn doslova v poslední minutě a dnes se nalézá v hornorakouském archivu. V přilehlém parku lze mimo jiné ještě spatřit zbytky sokolích voliér z 18. st. Jejich výbava byla přenesena do vídeňského muzea historie a umění a je nenahraditelným dokladem o tehdejším sokolnictví.
V okolí se nachází hrad  Kronest

 hrad Waxenberg

zpět na mapu okresu Mühlviertel

 hrad Wildberg