Graubünden

Okres Albula - HRADY
RIOM   (Riom) 
zachovalý hrad podobný kostelu
lokace :    46°36'32.56"S /  9°35'4.01"V

Riom znak

znak Riomu

                                  

 

 

 
Osídlení v okolí Riomu pocházející již z doby římské přečkalo až do raného středověku. V r. 831  vznikl jakýsi velký královský dvůr "curtis in Riammes", k němuž patřil také kostel. Císař Arnulf daroval tento dvůr a kostel člověku známému pod jménem Ruotpert, ten zase předal zboží dále klášteru Lorsch.
Potom přešel do vlastnictví šlechtického rodu z Wangen/Burgeis, kteří si nechali mezi lety 1226 až 1227 vystavět hrad. Hrad poté měl majitelům - pánům Alberovi a Bertoldovi z Wangenu sloužit jako správní sídlo pro jejich statky v oblasti Surses, Ems a Chur. Rodina z Wangenu však pocházela z jižního Tyrolska, oblasti Horního Vinschgau, kde patřila mezi nejmocnější rody své doby. Jeden z bratrů stavitele hradu zastával důležitou funkci biskupa v Tridentu. Hrad "Reams" byl na tehdejší dobu přepychovým sídlem a tím ukazoval ostatním moc a vliv svých stavitelů. Hradní páni vymřeli již brzy po zahájení stavby, Bertold r. 1230 a jeho bratr Albero v r. 1237. Jejich potomci (Berall z Wangenu) prodali hrad za 300 marek r. 1258 klášteru v Churu.
Po dobu následujících téměř 3 st. byl Riom s biskupským hradem hospodářským centrem údolí. Byl přitom především důležitým komunikačním bodem přes horský průsmyk zvaný Julier a Septimer Pass, v nadmořské výšce vyšší jak 2 200 metrů. Statek Riom byl odjakživa místem překládky a celní stanice. Churský biskup jako „zeměpán“ držel tedy ve svých rukou soudní pravomoc nad zdejší oblastí. Toto právo však ve skutečnosti bylo běžně předáváno na panství usedlým rytířům nebo jim pronajímáno. Tak úřadovali členové rodiny Demarmels a De Fontana jako biskupští správci nebo fojti v Riomu. V r. 1492 přešel hrad a soudní pravomoc na Benedikta Fontanu.
Po tzv. Disputaci v Ilanzu r. 1526 musel biskup z Churu se zříci své světské vlády a práv na zdejší území. Tím nastala změna z biskupského feudálního panství na svrchovaný stát. Hrdelní soud Surses se vykoupil teprve r. 1552 z biskupské vlády a tak byly odstraněny staré poddanské poměry. Od té doby byli fojt a soudce, kteří již více nebydleli v pomalu chátrajícím hradě, voleni přímo z lidu. Jisté je však, že stále ještě hrdelní soud zasedal v prostorách hradu a že se zde konaly také soudní procesy s čarodějnicemi, které byly mučeny ve vězení umístěném ve věži. Kromě toho sloužily hradní interiéry pro zasedání správy kraje. Postupem doby hradní zdi stále více chátraly a při vesnickém požáru r. 1867 byla celá obec zničena ohněm.
Pro obstarání dřeva na obnovu obce byly krovy hradní dispozice rozebrány, ostatní dřevěné konstrukce byly rozprodány zdejším usedlíkům. Také kamenné obvodové hradby, jenž původně chránily celou dispozici, byly komplet rozebrány a použity na výstavbu obecních domů. Tak byl kvůli nedostatku dřeva na rychlou obnovu vsi celý hrad přiveden k rychlému zániku. Teprve r. 1936 byly provedeny Švýcarským hradním spolkem pod vedením Evžena Probsta první restaurační práce na oknech a různých částech vypadlého zdiva zříceniny. V r. 1973 došlo ke druhému celkovému zajištění stavby, za přispění Graubündenského hradního sdružení, byly obnoveny střechy na paláci a nově pokryty asi 200 000 modřínovými šindeli. Tak ho dnes mohou návštěvníci opět zvenčí obdivovat v jeho plné kráse. Od té doby je hrad využíván jako koncertní sál, pro rozličné slavnosti a schůze.

Věž byla původně vysoká 6 pater, v přízemí byl vstup do paláce. Další vstupní dveře se nacházely v úrovni 3. patra. Vnitřní prostory věže byly natolik malé, že nemohla být obyvatelná. Palác byl původně vysoký pouze dvě patra. Zvýšení o další patro bylo proto provedeno krátce po první stavební etapě. Původní vstup v úrovni 2. patra byl přístupný pouze po vnějším schodišti. Přízemní vstup byl prolomen až později. V severní stěně druhého patra jsou dosud dobře patrné zbytky přístavby, podobné arkýři, vysazené na dřevěných konzolách, na níž je zevnitř napojena pekařská pec. Původní střecha byla plochá sedlová, koruny zdí byly zakončeny přečnívajícím cimbuřím.
Nejblíže se nachází zřícenina hradu Belfort a městys Tiefencastels, kde také kdysi stával hrad v místě zdejšího kostela.
 

 
 

zpět na mapu okresu Albula