Graubünden


Okres Albula - HRADY


SPLIATSCH   (Sur)    
zachovalá hranolová obytná věž hradu
lokace :    46°31'1.41"S /   9°37'37.41"V

znak obce Sur

                                  

         

 

Zřícenina vrcholně středověkého hradu Spliatsch leží v katastru obce Sur ve švýcarském kantonu Graubünden. Zbytky hradu stojí na malém pahorku nad osadou Furnatsch přímo na historické cestě vedoucí do Julierského a Septimerského průsmyku, zhruba mezi obcemi Marmorerou a Muglens.
Stavitel hradu Spliatsch (někdy též zvaný Spludatsch) nám není známí. Historické prameny nás odkazují v souvislosti s tímto sídlem pouze na rod z Bludesch původem v Vorarlberska (dnes Rakousko). Dle historického bádání však stavitelem byl nejspíše rod z Marmels, jehož rodový a jeskynní hrad stojí jen 1 km vzdušnou čarou odsud. Tento starý rod si totiž ve své době dokázal vybudoval svůj vliv na tento úsek cesty v Oberhalbsteinu. Tuto skutečnost potvrzuje nepřímá historická zmínka v písemných pramenech, kdy zde měl v r. 1193, na příkaz císaře Ondřej z Marmels zatknout císařského legáta Cintiuse. Z tohoto lze usuzovat, že tento rod zde měl strategicky vystavěny své vojenské a hospodářské základny, ze kterých mohl dostatečně kontroloval pohyb po této obchodní cestě. Hrad Spliatsch (nebo alespoň jeho základ) byl patrně vystavěn někdy v této době, tedy koncem 12. stol. nebo počátkem 13. stol.  Teprve až později se dostal do rukou jiného rodu, buďto prodejem nebo zapůjčením.
V r. 1486 jsou zde seděním a držením uváděni bratři Antonín a August z Beccasia, kteří tento majetek zdědili po své matce Anně z Marmels. Příslušné dvory, pastviny a pole jim byli tehdy propůjčeny jako dědičné léno. Podmínkou zápůjčky tohoto léna bylo..."udržení dobré obživy dbáti a v dobrém stavu statky držeti". Jestli byl hrad koncem 15. stol. trvale obydlen nám není známo, v každém případě držbou tohoto majetku jsou zmiňováni ještě v 16. stol. páni z Marmelsu, jmenovitě v r. 1550 zemřelí Jan z Marmelsu. Nejpozději v 17. stol. byl hrad Spliatsch opuštěnou zříceninou. Zda byl i později hospodářsky nebo sídelně využíván, nelze bohužel bez archeologického průzkumu plně stanovit.

Z hradu se nám do dnešních dní dochoval hlavně pěkný třípatrový donjon. V základně měří cca 8x8 m a jeho zdivo je zde tlusté až 1,4 m. Dobře zachovalé zakončení horní části zdiva nám naznačuje, že zde bylo i čtvrté a dřevěné patro. Zdivo je tvořeno z lomového kamene nestejné velikosti a do jisté míry poskládáno do vrstev. Hlavní vstup, se zachovalými špaletami, byl umístěn ve druhém patře na západní straně. Zbytky kapes pro trámy přístupového schodiště a stříšky nad vchodem, jsou dobře patrné na vnější straně zdiva. Ve třetím patře bylo umístěno jedno osvětlovací okénko s dvěma sedile, jeden prévet a dýmník krbu, dnes ještě z části zachovalý. Ve vnitřním prostoru se dochovaly z části hladké bílé omítky s výzdobou Pietra Rassa a zbytky trámů jednotlivých pater. V přízemí jsou další zbytky krbu a jeho dýmníku. Vnitřek věže je nepřístupný.
Z dalších staveb se dochovaly zbytky jednoduché kulisové brány a přilehlé hradby. Jihovýchodně od věže, na bývalém nádvoří, lze ještě rozpoznat obdélnou terénní depresi po budově hospodářského dvora. V jižním předpolí se zachovaly terénní relikty další budovy okrouhlého základu z nasucho kladeného zdiva o tloušťce 1,8 m, patrně nějaké obranné stavby. Z ostatní zástavby se dochovaly již jen nepatrné zbytky a povrchové nerovnosti.
V okolí se nachází zřícenina hradu Marmels nad jezerem Marmorera.

 

 
 

zpět na mapu okresu Albula