Graubünden |
|
Okres Prättigau - Davos - HRADY |
|
|
KAPFENSTEIN (Küblis) | |
nenápadné zbytky hradu | |
lokace : 46°55'18.22"S / 9°46'31.65"V | |
znak městečka Küblis |
|
|
|
|
|
hmotová rekonstrukce a půdorys dle N. Kaspara (1998) |
|
Zbytky hradu nalezneme nad starou obchodní cestou vedoucí z Küblis do obce sv. Antonie, severně od obce, u samoty Delfs (1025 m n.m.). | |
K výstavbě nevelké hradní dispozice došlo pravděpodobně na počátku 13. stol. S hradem spojený šlechtický rod se poprvé v listinách objevuje v r. 1249. První známý člen rodu je jakýsi "Ulricus de Kaphinstain". Je zajímavé, že již r. 1275 nebyl hrad ovšem v držení této rodiny. Svobodný pán Walter z Vaz v tomto roce převedl své zboží klášteru v Churu, ponechal si však hrabství Schams a hrad Kapfenstein výslovně ve vlastním držení. V listinách je dále uvedeno, že rod Vaz získal hrad "castrum de Kaphenstain" při nějakém výměnném obchodu, v době mezitím zesnulého Jindřicha z Kapfensteinu a při té příležitosti jsou zde uvedeni jako již usedlí. Zda-li rod Kapfensteinů vymřel postavou Jindřicha, zůstává zatím nevyřešené. V obci Zizers jsou k r. 1365 zmiňovány ještě nějaké polnosti, které dříve měly patřit této rodině. Ještě r. 1412 a 1481 se vynořují osoby tohoto jména v různých pramenech, ale přesto nelze s jistotou říci, že tu i nadále žili, neboť neexistuje žádný přímý důkaz. | |
Svobodní páni z Vaz předali Kapfenstein po r. 1275 rodině Straiff jako své léno, a ti jej připojili ke svému panství s hradem Stralegg, který stojí na druhé straně údolí. R. 1351 se zřekly děti zesnulého Šimona Straiffa, vůči hraběti Bedřichovi V. z Toggenburgu a jeho manželce Kunhutě z Vaz, svých práv na hrad a příslušné zboží. Za to jim bylo vyplaceno odškodnění v hodnotě 40 Churských marek. Dodatečnou finanční náhradu obdržel Jan Straiff v následujícím roce, protože se svým otcem financovali stavební práce na Kapfensteinu. Při dědickém dělení rodu Toggenburgů v r. 1394 připadl hrad hraběti Bedřichu VII., jenž byl posledním členem této významné rodiny. | |
Brzy po jeho smrti v r. 1436 byl Kapfenstein asi opuštěn a začal se pomalu rozpadat. Naposled je písemně uvedena dispozice v r. 1451 jako "burgsaess". Nejasné zůstává, proč je hrad v lidové mluvě nazýván "Ober Sansch". Do dnešní doby zcela zanikl tzv. "Unter Sansch", jednalo se o válcovou věž kruhového půdorysu, která stála až do 18. stol. přibližně 100 metrů západně od kostela v Küblis. Teoreticky je možné, že v době panování Toggenburgů ve 14. stol. drželi obě dispozice páni ze Sansch jako léno, i když sami byli usedlí na hradě Maienfeld. | |
Mezi lety 1982 až 1985 byl Kapfenstein zajištěn díky přispění kantonálních úřadů a hradního spolku Graubündenu, které nechaly sanovat zděné konstrukce. Další práce na údržbě areálu následovaly r. 1998. Protože až dosud nebyl proveden žádný archeologický průzkum a vnitřní prostory zříceniny jsou z velké části zaplněny sutí spadlých stěn, lze o původním vzhledu středověkého hradu jen spekulovat. Na místě, které se bokem přimyká ke skále, v severovýchodním konci protáhlého areálu se odborníci domnívají, že mohla kdysi stát věž, zatímco v širší západní části mohl patrně stát obranyschopný palác. Není na hradech zcela běžné, že původní přibližně 1,1 metru tlustá obvodová hradba byla v druhé stavební fázi zesílena. | |
Přímo před starou hradbu byla přistavěna na spáru dodnes dobře patrná 1,6 metru tlustá vrstva zdi. Tato dvojitá hradba čněla asi do mnohem větší výšky, než je dnes zřetelné, možná původně byla zakončena nějakou dřevěnou horní částí. Ve starší zdi je dosud zachované štěrbinové okno, které v zesílené části zdi se trychtýřovitě rozevírá směrem k vnější straně. Z vnitřní zástavby jsou ještě patrné prohlubně v zemi a stopy menších vnitřní zdí. Dá se předpokládat, že severní partie hradu se z velké části sesuly do blízkého údolí Schanielatobel. | |
Ve svahu jižně od opevnění jsou dobře viditelné různé uměle založené terasy. Zachovalý jižní a východní průběh obvodového zdiva dosahuje stále výšky 6 m, někdy se uvádí dokonce 10 m, její tloušťka v základně se pohybuje kolem 1,4 m, později byla zesílena až do tloušťky 2,9 m. V zakonzervovaných zdech jsou dosud patrné okenní otvory. | |
Nejblíže nalezneme zříceninu hradu Strallegg. | |