Graubünden

Okres Prättigau - Davos- HRADY
CASTELS - PUTZERBURG  (Luzein) 
původně patrně rétský kostelní kastel
lokace :   46°55'28.92"S   /   9°44'42.08"V

znak obce Luzein

            

 

 

  
 

     

 
O nejstarší historii hradu Castels se bohužel nedochovaly písemné zmínky, podle rozsáhlosti hradního nádvoří se lze domnívat, že se jednalo o ranně středověké refugium nebo čistě rétský kostelní kastel.
  
V průběhu vrcholného středověku dispozice přešla zřejmě do držení nějaké šlechtické rodiny, která z něj nechala vybudovat feudální hrad. Nejstarší ještě zachované části stavby jsou datovány do 12. nebo 13. stol. Kolem r. 1300 byl Castels, také zvaný Castelg da Putz (rétorománsky), centrem panství a všech statků, jaké rodina z Aspermontu v oblasti Horní Prättigau vlastnila. Celé panství bylo v r. 1338 se všemi právy prodáno hraběti Bedřichovi V. z Toggenburgu a rytíři Oldřichovi z Matsche. Když si oba tyto rody v r. 1344 rozdělily své državy v Prättigau, dostal se Castels k rytíři z Matsche.
Z r. 1394 pochází listina, jenž potvrzuje držení hradu zase rodem Toggenburg, když tito majitelé Castelsu v r. 1436 vymřeli, připadl hrad podle dědického způsobu zpět na rod Matsch. V 15. stol. musel rod z Matsche dát hrad a panství několikrát do zástavy a i když sami na Castels nesídlili, bydlel tu jimi zvolený správce. Gaudenz z Matsche musel z důvodu umoření svých vysokých dluhů prodat nejen hrad Castels v r. 1496 císaři Maxmiliánovi, ale připojit k tomu i celé své panství v Prättigau, kvůli čemuž se společenství vybírající rétské desátky z půdy vzepřelo.
 

Mezi 16. a 17. únorem 1499, uprostřed Švábské války (také nazývána Švýcarská válka), byl Castels obsazen oddíly Spolku tzv. Bündner, ale hrad poté museli vrátit císaři. Již v listopadu tohoto roku seděl zase císařský fojt na hradě. V 16. stol. byli časté konflikty s obyvateli údolí, aby se v budoucnu vyhnuli stejným problémům, byl na hradě volen správce převážně z místních šlechtických rodin Spolku "Bünd". V r. 1616 byl sepsán ještě dnes zachovaný inventář hradu, v kterém je popsáno vybavení místností nábytkem a dalším mobiliářem.

 
Uvnitř hradní dispozice stálo mezi jiným také dnes zcela zaniklé, dvoupodlažní obytné křídlo, uvnitř nádvoří byla vyhloubena studna (spíše cisterna), dále tu byly stáje a jedna malá, vyhřívaná místnost na koupání. V průběhu 30-leté války došlo k dalším bojovým akcím kolem hradu: oddíly povstalců z oblasti Prättigau oblehly v r. 1622 hrad a "odstřihli" přívod vody obráncům. Dne 25. dubna se posádka vzdala, když došlo k částečnému zničení opevnění. Na začátku září tak mohl hrabě Sulz zpět dobýt Castels pro Rakousko. V mírové smlouvě z Lindau, která byla uzavřena 6. září 1622 bylo zakotveno, že svaz "Bündner" musí hrad zase kompletně opravit. Zda k rekonstrukci celého objektu ale skutečně došlo není jisté. V r. 1649 bylo panství s hradem vykoupeno od obyvatel údolí Prättigau z vlastnictví Rakouska, Castels byl nato zničen místními.
 
Nejblíže se nachází zřícenina hradu Strallegg.
 

 
 

zpět na mapu okresu Prättigau - Davos