Graubünden

Okres Prättigau - Davos - HRADY
STRAHLEGG  (Fideris) 
zbytek malého strážního hradu
lokace :   46°54'58.44"S   /   9°45'19.40"V

znak obce Fideris

            

 

  

 

  podoba hradní zříceniny v r. 1892 (zdroj Wiki)
 
Zřícenina hradu Strahlegg (také jmenovaný Stralegg) naleznemeu staré cesty vedoucí oblastí Prättigau, v malé osadě Strahlegg v intravilánu městečka Fideris. Část obce Strahlegg je situována východně od Fideris, od kterého je oddělena údolím potoka Arieschtobel. Zřícenina stojí na malém návrší, přímo v obci na kraji jedné terasy. Hradní areál je spojen se zahradou vedlejšího soukromého domu.
Písemné důkazy o výstavbě hradu bohužel chybí. Vykopávky z r. 1965 vynesly na povrch různé malé nálezy z doby mezi 13. až 15. stol. Ve 14. stol. patřil hrad rodině Straiff, která jej měla rodem svobodných pánů z Vaz propůjčena v léno. Po smrti Uršuly ze Straiffu byl r. 1403 soudem ve Fideris přiřčen hraběti Bedřichovi z Toggenburgu, poté co byl nezákonně obsazen místními obyvateli. Zda si rod z Toggenburgu kdy činil nějaký nárok na hrad, není nikde písemně uvedeno. V r. 1474 je ještě uveden statek Strahlegg, později chybí jakékoliv informace. Oldřich Campbell našel hrad kolem r. 1550 již jako zříceninu. Protože ruina nebyla nikdy zřejmě využívána jako levný kamenolom, zachovalo se do současnosti hodně originálních stavebních prvků.
 
Obvodová hradba původně sahala až do úrovně prvního patra věže. Vysoce umístěný vstupní portál do věže zcela zanikl. Ve druhém patře je umístěna úzká střílna s tufovým ostěním, nad ní se předpokládá, že byla již jen dřevěná nástavba. Severně od věže (přes malé nadvoří) bylo v rohu obvodové hradby pravoúhlé obytné křídlo. Styčná spára svědčí o tom, že bylo mladšího data vybudování než vlastní zeď.  Od r. 2006 byly provedeny již tři etapy rozsáhlých zabezpečovacích prací. Tak byly zvětralé a rozpadající se koruny zdí odstraněny a po napuštění látkami odpuzujícími vodu byly lomové kameny zase vráceny zpět. Zdi byly zpevněny technikou Pietrarasa s použitím malty. Použita byla speciální pružná malta, která byla vyvinuta zvláště pro Spolek švýcarských hradů a byla prvně použita při restaurování věže La Tur v Zillis. Také trámy a okenní otvory byly pečlivě zajištěny. V r. 2009 se plánovalo ještě se zajištěním části západní zdi a na r. 2010 byly plánovány opravy celé horní části věže.
 
Při stavbě nového domu jižně od hradu, na sousedním soukromém pozemku, byl v r. 1965 proveden záchranný archeologický výzkum. Tím mohl být uskutečněn jen částečný stavebně-historický průzkum dispozice. K nejstarší části náleží věž a přilehlá obvodová hradba, obytné křídlo a nástavba věže jsou mladšího data výstavby. O podobě a velikosti starého předhradí panují dosud nejasnosti. Dispozice byla původně členěna na předhradí a vlastní hradní jádro. Ze zříceniny se dochovalo pouze jádro. Z předhradí se zachovaly už jen nepatrné základy zdí. U hranolové věže se nacházejí zbytky omítek, jakož i nárožní bosování se zřetelným lemem kamenných kvádrů.
 
Hranolový bergfrit, situovaný v jihozápadním nároží nevelké hradní dispozice, je čtvercového půdorysu o délce strany 7,5 m a má tloušťku zdiva v základně 1,5 m. Do současnosti se dochoval do výšky 9 m, patrně nad tím byla již pouze dřevěná konstrukce. Kromě věže byl k vnitřnímu líci severní obvodové hradby přistavěn jednoduchý palác obdélníkového půdorysu, z východní strany byl areál chráněn ještě polygonální několikrát lomenou hradbou parkánu.
 
Nejblíže nalezneme hrad Putzerburg na druhé straně údolí
 

 
 

zpět na mapu okresu Prättigau - Davos