|
Graubünden |
|
|
Graubünden |
|
| Název: (německy: Graubünden; italsky: Grigioni; rétorománsky: Grischun, francouzsky: Grisons) | ||
| Rozloha: 7 106 km² (1. ve Švýcarsku) | ||
| Obyvatelstvo: 187 812 / 2004, 26 obyvatel na 1 / km². Hovoří se německy, italsky a rétorománsky (rétorománština je čtvrtým úředním jazykem Švýcarska, ale dnes s ní mluví již jen 0,8 % obyvatel, 0,5 % ji uvádí jako svůj hlavní jazyk). | ||
| Náboženství: katolické (92 %), evangelické (7 %), ostatní (1 %). | ||
| Nejvyšší místo: Piz Bernina (4 049 m), Piz Kesch (3 418 m), Piz Linard (3 411 m) | ||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
Zenden (okres) : |
|
|
|
|
||
|
|
||
|
Bernina |
||
| Prättigau - Davos | ||
Hinterrhein |
||
| Imboden |
||
| Inn | ||
|
Landquart |
||
| Maloja | ||
| Möesa | ||
| Plessur | ||
| Surselva | ||
| Kantonu dominuje na severu ledovcové údolí řeky Rýna (složená z Předního Rýna a Zadního Rýna). Současně tato řeka je největší Švýcarskou řekou. Nachází se zde řada postranních údolí, která odbočují z hlavního údolí. V blízkosti sedla Maloja pramení jedna z nejvýznamnějších alpských (evropských) řek Inn, která vyplňuje protáhlou náhorní plošinu v okolí St. Moritz. | ||
| Švýcarský národní park (Schweizer Nationalpark) leží zejména na území kantonu Graubünden nad údolím Dolního Innu. Vznikl v r. 1914 a je tak nejstarším NP v Evropě. Má rozlohu 169 km². Typické pro park jsou modřínové lesy a na Švýcarsko nezvyklé množství zvěře (rys, svišť a kamzík) a pečlivě udržovaných 80 km značených stezek. V létech 1920 až 1924 byl v parku vysazen kozorožec a není problém jej dnes spatřit. O dvacet let později také vzácný orlosup bradatý. Švýcarský národní park navazuje na hranicích s Itálií na velké chráněné území Národního parku Stelvio. Správu národního parku nalezneme v městečku Zernez (zároveň vstupní brána do oblasti) a její činnost je omezena stejně jako vstup do parku od června do konce října. | ||
| zdroj Wikipedie | ||
|
|
|
|
|
zpět na mapu Švýcarska |
