Hrad byl rodovým
sídlem Pánů
z Baldensteinu, jejichž jakýsi předek jménem Ebo se vyskytuje
v r. 1246 a
1252
v dokumentech o zdejším panství. Jako další známý držitel hradu
jsou
v listinách uvedeni Páni z Löwensteinu, kteří však o svůj hrad
přišli
během jednoho sporu s významným šlechtickým rodem pánů z Rhazüns.
V mírové
dohodě uzavřené r. 1289 bylo zajištěno, že rod Rhazüns měl vrátit
hrad
Baldenstein rytíři Hartwigovi z Löwensteinu a ten jim měl na
oplátku vydat
hrad Schwarzenstein u obce Obersaxen. Později přešel Baldenstein na rod
příbuzný Löwensteinům, pány z Übercastel, jenž ho málo používali.
Vilém z
Übercastel chtěl patrně zesílit opevnění hradu nebo postavit uplně nový hrad, čímž
se dostal
do sporu s biskupem z Churu, který s tím nesouhlasil. Tak došlo
v r. 1349
k boji, který obě strany se ještě téhož roku snažili vyřešit. Zatímco
Vilém měl biskupovi uznat předkupní právo na Baldenstein, příbuzný rod
Übersaxů
- Páni ze Steinu dále sídlili na hradě. Při změně majitelů se biskup
zřekl sice
svého předkupního práva, pravděpodobně ale mu zde usedlý šlechtic musel
přislíbit, že mu hrad, kdykoliv bude potřeba, nechá otevřený. V biskupské
"Buoch Vestinen" (knize pevností) z r. 1410 je označován Baldenstein
za všech okolností jako "otevřený dům". Již o jednu generaci později
připadl Baldenstein svatbou na biskupskou ministeriální rodinu Ringg,
jejíž
jedna rodová větev se po r. 1453 začala nazývat Ringg z Baldensteinu.
Luzius
Ringg z Baldensteinu r. 1562 prodal hrad rodině Ruinelli,
pocházející
z rodu Veltlin. Baldenstein změnil ještě několikrát své majitele, od r. 1627
patřil
hrad rodině Rosenroll, po r. 1739 byl vlastnictvím rodu Salis-Sils a od
r. 1782
byla majitelem rodina Conrad. Hradní dispozice byla r. 1877 jedním
požárem, způsobeným vadným komínem, částečně zničena. Obytný trakt byl poté nově
vybudován, ale již ve změněné podobě. Hrad se nalezneme cca 1 km
severovýchodně od obce
Sils na vyvýšenině nad řekou Albulou. |