|
Graubünden |
|
|
Graubünden |
|
|
Okres Hinterrhein - HRADY |
|
|
|
CAGLIATSCHA (Clugin)  |
|
| zřícenina hradu se zbytkem bergfritu | |
| lokace : 46°36'49.02"N / 9°25'19.44"E | |
|
|
|
|
znak obce Clugin |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Zřícenina hradu Cagliatscha stojí na území obce Andeer, komuny Clugin, jenž se rozkládá v oblasti Schams, švýcarského kantonu Graubünden. Zbytky hradu Cagliatscha jsou situovány téměř na půli cesty mezi částmi obce Andeer a Clugin, vysoko nad údolím na skalním bradle. Pěší cestou je hrad dosažitelný bez problémů cca po 20 minutách chůze z obce Clugin. Přímo před hradní dispozicí je volné prostranství určené pro pořádání pikniků, je zde ohniště a dokonce studna. | |
|
|
|
| Písemné doklady o vzniku a dějinách věže v Cagliatscha kompletně chybějí. Jako stavitel přichází v úvahu místní ministeriální rod, který sloužil svobodným pánům z Vazu, eventuálně je pokládána rodina z oblasti Schamsu jménem Panigad, kteří v Cluginu měli nějaké majetky a jejichž erb je vyryt do omítky, vedle ostatních rodů ve třetím patře věže. Podle dendrochronologického průzkumu modřínových trámů se zjistilo, že k vybudování hradu došlo kolem r. 1265. Obecně je přijímána teorie, že věž byla zničena v souvislosti s povstáním zvaném "Schamserfehde"; sutiny kamení z hradu leží ještě dnes pod zříceninou. Letopisec Oldřich Campell ho uvedl kolem r. 1570 jako "Castellatsch", tedy jako špatný, zničený hrad. Mezi lety 1984 až 1985 byly zbytky věže zajištěny za financování hradního spolku v Graubünden a přes šíjový příkop byl vystavěn nový most. Na začátku r. 2009 byla u zříceniny hradu postavena tabule, kde jsou podrobné informace o dějinách a stavebním vývoji středověké památky. Oblast na severozápad od zříceniny se jmenuje "Padnal", kde byly nalezeny zbytky po prehistorickém osídlení místa. | |
|
|
|
|
|
|
| Původně byla obranná věž pětipatrová, do současnosti se z ní bohužel dochovalo jen jihovýchodní průčelí o délce strany 8,5 metru, jakož i nástavec sousední zdi. Na vnitřním průčelí věže je dosud zachována omítka a tak jsou dobře patrná jednotlivá patra a místnosti. Tloušťka zdí v základně věže dosahuje 2,3 m, směrem nahoru se zúžuje, takže horní patro má stěny tlusté již jen 1,75 metru. Nápadné na věži jsou kameny, z kterých byla vystavěna, neboť jsou různobarevné. To je opravdu málokde k vidění. Nároží je vybudované z velkých bosovaných kvádrů, které mají precizně upravené hrany. Mohutný bergfrit měl obě horní patra opatřena dřevěným ochozem, který byl vysazen ven na krakorcích. Původní středověký vstup do věže se nacházel v úrovni druhého patra severozápadního průčelí. Později byl vstupní portál pravděpodobně ze strategických a obranných důvodů přemístěn do úrovně 3. patra. V bočním průčelí, které se již z velké části sesulo, je dosud patrná zachovaná polovina portálu. V terénu se nezachovaly stopy po vnějším opevnění, patrné nejsou zbytky obvodové hradby ani vyhozeného valu. Jen na přístupové jihozápadní části je ve skále zachovaný vylámaný šíjový příkop. Podle dendrochronologického průzkumu dřevěné střešní konstrukce byla doba výstavby stanovena na rok 1266. Tím je střecha z Cagliatschy nejstarší originální konstrukcí v celém Švýcarsku. | |
|
|
|
|
|
|
| V okolí se nachází zřícenina hradu Splügen a věž Reischen s protilehlým hradem Haselstein. | |
