stránky hradu Heizenberg


*Zřícenina hradu Heinzenberg (Präz)*
*zřícenina hradu*
lokace : 46°44'24.51"N / 9°24'31.45"E

znak obce *Präz*







Je pravděpodobné, že název "Sušáková hora" byl původně označením zdejšího katastru a později jméno hradu se přeneslo na celé údolí. V r. 1384 je poprvé písemně uvedeno návrší "Haintzemberg". Heinzeberg patřil do oblasti panství svobodných Pánů z Vaz, kteří zde ustanovili vykonávání soudní pravomoci. Pravděpodobně byl hrad jimi vystavěn kolem r. 1200. Přes Uršulu z Vaz přešel hrad v r. 1337 jako dědictví na rodinu z Werdenberg - Sargans. R. 1383 prodal Jan z Werdenbergu svá práva na panství Heinzeberg svému švagrovi Oldřichovi Brun z Rhazünsu. I když hrad přitom nebyl jmenovitě uveden, byl r. 1394 majetkem rodu Rhazüns, musely být proto odváděny nějaké úroky z nájmů, přiměřené velikosti panství Haintzenberg a ukládány v "pevnosti". V boji o dědictví, který nastal po jeho smrti, obdržela Uršula z Hohenheimu roz. Rhazüns v r. 1450 právo na panství a zboží psance Jiřího z Rhazüns. V době povstání Schamserfehde byl hrad r. 1451 dobyt, ale na rozdíl od mnohých jiných nebyl zničen. Přes Annu z Rhazüns přechází hrad r. 1461 na jejího manžela Jiřího z Werdenbergu a Sargans, který se v budoucnu bude již nazývat pán z Ortensteinu a na Heinzenbergu. V r. 1475 prodal své majetky v okolí Heinzenbergu biskupovi Ortliebovi, ponechal si ale "slos und burgstal Haintzenberg" (hrad s údolím). R. 1482 byl Jindřich Grass fojtem rodu Werdenberg na jejich hradě Heintzenberg. Po r. 1523 přešel hrad na Ludvíka Tschudi z kantonu Glarus. Hradní areál byl opuštěn někdy v průběhu 16. století.

Zbytky původní středověké dispozice hradu Heinzeberg stojí jihovýchodně na zalesněném skalním návrší od obce Präz. Do dnešní doby se z nevelkého hradního areálu zachovaly téměř 2/3 pětibokého bergfritu a část jihozápadní obvodové hradby, jejíž tloušťka dosahuje pouze 1m. Nepravidelná, mírně se rozevírající útočištná věž svým břitem směřuje k západní straně, od níž se očekával možný útok, vnitřní prostory jsou však pravoúhlé. Maximální rozměr věže je 10,5 x 9 m, kdy severní a jižní nároží je zesílené. V jižní části nádvoří pravděpodobně stála obytná budova. Přístup do jádra byl situován ve východní části obvodové hradby pomocí jednoduché kulisové brány. Zboku skály je návrší chráněno jedním přírodním příkopem. Na jihovýchodní straně byl příkop vytesán staviteli do skalního masivu. Z výstavního hradního areálu se do dnešních časů zachovaly pouze zbytky zdí v západní části. Na pětihranné věži je dosud patrné ještě cimbuří v úrovni třetího patra. Ve vnitřních prostorách věže jsou ve druhém patře viditelné zbytky hladké omítky a otvory po nosných trámech ukazují polohu jednotlivých podlaží. Jakýsi nápis v červené hlince, který Clavadetscher Meyer ještě před lety viděl, není dnes již více znatelný. V r. 1930 viděl Erwin Poeschel v třetím patře západní stěny ještě zachované dveře na balkon, v pátém podlaží pak dveře vedoucí do podloubí (pavlač), jakož i okenní niku v jižní stěně pátého patra. Šesté podlaží bylo zakončeno cimbuřím s ochozem. Z tohoto Poeschel usuzoval, že věž měla původně stanovou střechu. R. 1956 se zřítila část věže do dnešní podoby. Velké rozvalené kusy zdí leží u paty návrší. Na věž se napojovala ze západní strany až do úrovně pátého podlaží obvodová hradba. Spára ve zdi dokazuje, že byla vybudována v několika stavebních etapách. K vnitřnímu líci obvodové hradby byly přistavěny další budovy, z kterých se do současnosti zachovaly jen zbytky zdí, jejich dolní části jsou silně zarostlé náletovými dřevinami. V západní části dispozice se nám ještě zachovaly nevysoké zdi vedlejší budovy. Na severní straně této stavby jsou znatelné otvory po trámech, jež dávají tušit další budovu, avšak jejich architektonická souvislost již není více patrná. Na západě se původně rozkládalo, na nižší terase situované, široké předhradí. U historika Poeschela i Clavadetschera Meyera chybí o zmíněných zbytcích zdí patrné písemné dodklady, jenž by uváděly dobu zbudování hradu.

Nejblíže můžeme navštívit zříceniny hradů na protější straně řeky v údolí.


	zpět na mapu Hinterrhein