Graubünden

znak obce Sils

Dodnes zachovaná hradní dispozice má svůj počátek již v pozdním starověku. Při nedávných vykopávkách bylo prokázáno, že zde stál již v pozdním římském období sakrální obvod, který byl bez omezení využíván po následujících 1000 let. Kolem r. 500 našeho letopočtu bylo přistavěno na zřejmě ještě starší stavbě baptisterium, v kterém byla před nedávnem objevena osmiúhlá křtitelnice.

Také první obvodová hradba celé dispozice mohla vzniknout patrně v této době, tehdy uzavírala plochu skalní terasy o přibližné rozloze 0,6 hektaru, nikoliv ale západní část hradní skály. Tak vznikl rétský "kostelní kastel", stavby podobného tvaru a funkce nacházíme na více místech oblasti Graubünden. V časech nebezpečí mohl sloužit jako útočiště pro obyvatele údolí. Původní název opevnění mohl pocházet od patrona zdejšího kostela: Sogn Gion (sv. Jan).

V období vrcholného středověku nově zřízený kostel sv. Jana tvořil centrum jedné větší farnosti. Sídlo správce kostela se tu mohlo rovněž na Hohenratien být položeno, patrně bylo umístěno v prostoru jádra šlechtického hradu, do kterého se později kostelní kastel vyvinul. Již v 11. století vznikly obě nejspodnější poschodí hlavní věže čtvercového půdorysu o straně 9 m a tloušťce zdiva pouze 0,8 m, která se tehdy spíše podobala nějakému kamennému domu, jakých bylo dříve v okolí více. Zdá se také, že v tuto dobu byla obnovena vnější obvodová hradba a pravděpodobně vznikla tehdy hranolová jihovýchodní věž čtvercového půdorysu o straně 8 m a tloušťce zdiva pouze 1 m a tzv. Věž pátera, blízko kostela.

Největší stavební fázi zažil hrad však kolem pol. 13. století, tehdy byl tzv. "Steinhaus" přestavěn a zvýšen do podoby mohutné obytné hradní věže. Kromě toho byl vybudován vnitřní obranný okrsek s hospodářskou budovou a vytvořen vlastní obvod. Tento vnitřní hrad měl později jméno Hochrialt. Kdo ho dal založit, není dnes jasné. Jako nejdříve známý majitel hradu je uveden Pán z Rialty, jehož kmenový hrad Niederrealta (Niederrialt) se nacházel v dolní části Domleschg u Cazis. Páni z Rialty patřili mezi ministeriály (služebnictvo) biskupa z Churu a také byli majitelé správy kostela u sv. Jana.

První známý představitel rodiny Konrád z Rialty je prvně písemně uveden v r. 1170. Bohužel již Albertem II. rodina kolem r. 1300 vymírá. První jmenování šlechty z Hochrialt následuje naproti tomu teprve v biskupské knize opevnění "Buoch Vestinen" z r. 1410. Tehdy byl hrad označen jako opuštěná zřícenina. Důvody pro časné opuštění a konec dalšího využívání velké hradní dispozice nejsou známé. Odborníci se domnívají, že zde ve 13. století dokonce mohlo dojít k založení malého městečka. Značně odloučená poloha, nedostatek pitné vody a brzké přeložení cesty nad údolím řeky Viamala, byly pravděpodobně hlavním důvodem pro ukončení obývání a zničení areálu.

Biskupská správa oblasti byla místo toho přenesena do nedalekého hradního městečka Fürstenau. Kromě toho se zdá, že jihovýchodní věž horního hradu byla zničena nějakým požárem. Obydlena poté zůstala asi jen hranolová věž "Páterů", čtvercového půdorysu o straně 8 m a tloušťce zdiva 1,2 m, až do r. 1505, kdy se poslední duchovní odstěhoval. Brzy potom se lidé přestali také starat o kostel sv. Jana a tak se pomalu začal rozpadat. Název "Hohenrätien" byl jako zřícenina od pozdně středověkých kronikářů opomíjen, ale dnes se opět prosazuje.

Hrad byl koncem 19. století uveden ve spojení s četnými bájemi, a též byl objeven pro nadšence turistického ruchu. Tehdy byla hlavní a "Páterská" věž uvnitř moderně vybavena a vznikl hostinec v hradním areálu, ale již v r. 1914 byl zase opuštěn. Od r. 1480 patřil hrad rodině Jecklin, které byl po r. 1581 propůjčen šlechtický predikát "z Hohenrealta". Nadace založená jejich rodinou se starala až do r. 1973 o dispozici, ve spolupráci s místním spolkem a kantonálními úřady byla vykonána intenzívní údržba a archeologický výzkum celé historicky významné lokality.

Na hradě doposud proběhlo více jak 12 etap restauračních prací, při kterých byly jednotlivé stavby hradu obezřetně restaurovány a zachráněny tak před zřícením, tak jako ohrožená jihovýchodní věž. Archeologické vykopávky mohly tak vynést v r. 1997 na světlo množství důkazů pro rané osídlení zdejšího místa. Od r. 2001 probíhají vykopávky archeologů z Graubündenu v sakrální části areálu z období pozdně antického až ranně středověkého.

zpět na mapu Hinterrhein