Graubünden

Okres Hinterrhein - HRADY
Zřícenina hradu INNERJUVALT  (Rothenbrunnen) 
opravená obytná věž hradu
lokace :  46°46'5.95"N /  9°25'53.88"E

 

znak obce Rothenbrunnen


       


          

 

         

   

     

 
 
Páni z Juvalty jsou v písemně uvedeni poprvé v r. 1140 jako svědci zemských (fojtských) práv a povinností v Churu. V dalších desetiletích jsou pak několikrát uvedeni v biskupských službách. Někdy v této době byl postaven na severní hranici Domleschgs jejich hrad Hochjuvalt. Jejich druhý podobně založený hrad Inner Juvalt byl postaven až kolem pol. 13. století dva kilometry jihovýchodním směrem. Ve starší literatuře byla jména obou hradů neustále zaměňována nebo špatně vyložena. Také výraz Ober Juvalt je novověká varianta názvu hradu a historicky je stěží odůvodnitelný.

V první pol. 14. století nastal dědický boj o majetek mezi bratry Albrechtem a Bertramem z Juvalty. Spor byl ukončen až v r. 1342 výrokem smírčího soudu. Bertram se tehdy hradu zřekl proti příslibu vyplacení renty (penze). K dalšímu dědickému dělení došlo v r. 1372 tentokrát mezi Eglofem a Bedřichem z Juvalty. Eglolf obdržel tehdy „vesti zvaný Jufalt“ i s příslušnými loukami, nějakou vinicí, jakož i jedním mlýnem, jenž podle listiny odjakživa k hradu náležely. Další písemná zpráva o hradu je z r. 1382, kdy Eglofova manželka Uršula „Uf menší vesti Juualt“ vystavěla. Dále je Inner Juvalt jmenovaný v Domleschgském spolkovém listu z r. 1423, v němž je Rudolf z Juvalty povinen tomuto spolku držet hrad kdykoliv otevřený.

V další listině z r. 1440 se k této povinnosti Rudolf opět zavazuje, protože rodina již na horním hradě trvale nesídlí kvůli namáhavému výstupu, nýbrž sídlí raději na „huss a hoff z Jufalt“, čímž je myšleno předhradí u paty skály. Přesto byly v jádru hradu na konci 15. století ještě jednou provedeny rozsáhlé stavební práce. Tehdy bylo k věži přistavěno třetí patro, na severu a východě zesíleno opevnění a východní strana věže zesílena přístavbou čelní zdi. R. 1462 prodává Barbara z Juvalty „bergkschlos“ s příslušným zbožím svému švagru Pedruttu z Wannis. Kolem r. 1500 je však hrad natrvalo opuštěn a ve válečném sporu o dřevo a pastevní právo v r. 1515 je již označován jako „burgstall“. V r. 1570 je Inner Juvalt popisován jako napolo se rozpadající zřícenina.

S prvními průzkumy a archeologií na hradě začal v r. 1972 Felix Nöthiger z Zillisu, obroditel zámku v Grisons, a tento zájem trvá již plných 25 let. Od r. 1979 se o hrad starají různá sdružení či spolky Graubündenu a Domleschg. Za tuto dobu bylo zrestaurováno jádro hradu, věž pokryta novou střechou a znovu obnovena její vnitřní výbava. Archeologicky byl areál hradu zkoumán v letech 1980, 1982 a 1990. Při tomto výzkumu byly mimo jiné nalezeny v cisterně dvě přilbice v dobrém stavu z doby kolem r. 1430. Na horním hradě byl také nalezen náhrobní kámen (tumba) datovaná k r. 1500.

Věž se svou barevně vyvedenou heraldikou je pro veřejnost otevřena 1. srpna. Jinak je po zbytek roku využívána (pronajata) rúzmými skupinami lidí nebo rodinami k pořádání různých slavností. Vnější prostory jsou však volně přístupné.

Hrad leží na východním horském úbočí při vstupu do severní části údolí Domleschgs. V Rothenbrunnen z hlavní ulice odbočuje silnice na Tumegl - Tomils. Krátce po výjezdu z obce Rothenbrunnen odbočuje k úbočí hory lesní silnice. Zde začíná velice příké stoupání (přes 300 schodů) k hradu. Parkování je v Rothenbrunnen.
 
Jádro hradu Inner Juvalt leží v extrémní poloze na ostrém skalisku, jehož strany příkře nebo kolmo klesají do údolí nad městečkem Rothenbrunnen. Kromě toho je chráněno strmým horským svahem a vylámaným šíjovým příkopem. Z důvodu omezené stavební plochy jsou všechny stavby natlačeny na okraj tvrdé skály. Hrad byl postaven ve dvou stavebních fázích. Jako první byla v r. 1244 postavena dvojdílná obytná budova sloužící jako ubytovna, pracovní plocha a zázemí pro druhou stavební etapu, která byla dokončena r. 1273. V této etapě nakonec vznikla dvoupatrová věž s jižní přístavbou. V hloubce pod ní na západní části skály bylo jádro opevněno hradbou, jenž chránila ještě cisternu na vodu a pekařskou pec (kuchyň). Další vnější opevnění, masivní obvodová hradba dnes již téměř zaniklá, se táhla jako velké schody dolů k patě skály, kde navazovala na opevnění dolního hradu - „předhradí“. Vstupní brána do jádra hradu byla na jižní straně. Na severním předpolí byly archeologicky odkryty stopy po zemědělské činnosti na terasovitých stupních.

Nejblíže stojí zřícenina hradu Hochjuvalt.

 

 
 

zpět na mapu Hinterrhein