Graubünden

znak obce Paspels

Podle starších výzkumů měli být uvedeni ve spojitosti s touto dispozicí Páni z Canovy z obce Oberhalbstein. Avšak nic nenasvědčuje tomu, že by tento rod byl usedlý na hradě nebo vůbec kdy by vlastnil panství v Domleschg. Kromě toho byl hrad po celý středověk nejvíce nazýván Neu Süns, zatímco výraz Canova (v retorománštině termín pro Nový dům) se objevil nejdříve až r. 1390. Šimon z Bärenfelsu byl prokazatelně na hradě "Nüwer Sünnes" uveden r. 1337, sloužil jako posádka na hradě, patřil mezi ministeriály šlechtického rodu z Vazu.

Když v r. 1338 svobodní Páni z Vaz vymřeli, zdědila hrabata z Werdenberg-Sargansu jejich majetky v Domleschg. Hrad byl opět uveden r. 1390 v takzvaném Septimově urbáři, tentokrát pod názvem "turri de Canofa". Oldřich Brun z Rhazüns r. 1392 rovnal jakýsi spor mezi svojí sestrou a jejím manželem, hrabětem Janem z Werdenberg-Sargansu. V listině bylo uvedeno, že Anna z Rhazünsu měla tehdy bydlet na hradě Neu Süns, dále pro ní měl být upraven a nově zařízen obývací pokoj, komora, kuchyně a na hradě opraveno schodiště. V r. 1437 uzavřel hrabě Jindřich z Werdenberg-Sargansu smlouvu týkající se zemského práva s kantony Schwyz a Glarus, v které byly hrady Alt a Neu Süns výslovně jmenovány.

Jako ostatní werdenbergské hrady v oblasti jejich panství Domleschg byl také Neu Süns v době povstání místních obyvatel údolí zvaného „Schamserfehde“ r. 1451 dobyt ztečí a částečně zničen. Podle podmínek uzavření míru v r. 1452 by hrabě směl hrad znovu vystavět jen se svolením Spolku chrámu Páně. Proto se svého záměru zřekl, a Neu Süns zůstal od té doby zříceninou. Z další dokumentů týkajících se hradu v období 16. století vyplývá, že hrad "Nuwe Süns" nebo "Ganofa" sloužil ještě jako zemský bod a k němu příslušející dvůr (statek) byl i nadále spravován. Ondřej ze Salis, sedící na Rietbergu, získal majetek panství v r. 1574 i s dvorem Canova a od toho času se po něm také nazýval "zu Neuensins".

Dnes se zřícenina a poplužní dvůr nacházejí v držení rodiny Planta. Zříceninu nalezneme přibližně 1 km jihovýchodně od centra obce Paspels na skalnatém návrší u statku Canova. Pěší stezka vede z Paspelsu směrem na Almens kolem hradního návrší.

Zajímavým obranným prvkem je ve vzdálenosti pouze 3 m od věže částečně zachovaná kruhová obvodová hradba, místy popisovaná jako parkánová zeď. Na níže položené skalní terase, situované jihozápadním směrem od donjonu, stálo nevelké předhradí polygonálního půdorysu. Dodnes jsou patrné zbytky obvodové hradby, uvnitř lze spatřit ještě 3 m hlubokou šachtu, která kdysi sloužila jako zdroj pitné vody, nad níž stál tzv. Studniční domek. V západním nároží předhradí stála ve středověku zřejmě další budova protáhlého obdélného půdorysu. Kvůli zvýšení bezpečnosti byl jako překážka vůči možnému přiblížení na západní straně dodatečně vylámán ve skále příkop.

zpět na mapu Hinterrhein