Graubünden |
|
Okres Hinterrhein - HRADY |
|
|
zřícenina hradu SPLÜGEN (Splügen) | |
zachovalý palác hradu | |
lokace : 46°33'25.73"S / 9°20'3.98"V | |
|
|
znak obce Splügen |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Zřícenina původního hrad Splügen leží východně od stejnojmenné vesnice v Rýnském lese ve švýcarském kantonu Graubünden. Tento hrad je jediný v tomto údolí. Zřícenina hradu leží od vsi necelý jeden kilometr na malém pahorku, položeném o něco níže od původní silnice, jenž vedla z Via Mala přes Splügen do průsmyku sv. Bernardina. Příjezd autem není možný. | |
|
|
Ze zbytků hradu Splügen lze usuzovat, že doba jeho výstavby spadá do druhé poloviny 13. století. Možná je výstavba kolem roku 1275. V této době se okolní krajina začleňovala do oblasti Rýnského lesa, jenž tehdy naleželo pod správu hrabství Schrams, a které jako léno patřilo pod biskupství v Churu. Toto léno bylo koncem 13. stol. v držení baronů z Vazu a později hrabat z Werdenbergu. Baroni ze Sax Misoxu se však pokusili rozšířit svou vládu přes průsmyk sv. Bernardina založením osídlení v oblasti Walsernu. V 1274 dokonce vystavili v Mesoccu svým osadníkům ve Walsernu ochranný dopis. Když se baronům z Vazu objevili na jejich hranicích lidi od Sax - Misoxu, začali být znepokojeni a pokusili se ze své strany taktéž osídlovat do té doby řídce obydlené oblasti na svých hranicích. V r. 1277 se již Walsernští ocitají pod správou a ochranou baronů z Vazu. Z tohoto lze usuzovat, že hrad Splügen byl vystavěn někdy v tomto období za účelem zajištění hranice baronů z Vaz proti pronikání lidu od Misoxských jako údolní uzávěra. Walsernští se zřejmě cítili pod ochranou pánů z Vazu jistější, nežli pod barony ze Sax-Misoxu na druhé straně průsmyku. | |
|
|
Převzetím Walsernského osídlení barony z Vazu pozbyl hrad Splügen pravděpodobně na významu a po krátké době využívání začal brzy chátrat. Již v r. 1308 je hrádek se selským dvorem odprodán jako "burgstal se zvykovým právem". V počátku 14. stol. hrad stále více chátral, až byl v r. 1462 prodán Jörgovi z Werdenbergu, jakožto správci části Rýnského lesa. Současně mu byla vyměřena jakási daň " od toho vystouplého zbytku hradu", čímž byl patrně dnešní Splügen myšlen. Zda tehdy hrad ještě stál, zde není uvedeno. Při odprodeji této části Rýnského lesa Jörgem z Werdenbergu v r. 1493 milánskému vojevůdci Gianu Giacominu Trivulziovi, pánu ze Sax – Misoxu, hrad zde již není jmenován. | |
|
|
|
|
|
|
Dodnes jsou dobře zachovalé ruiny paláce (donjonu) s obranou funkcí a obvodová hradba na severní straně areálu původního hradu. Palácové zdivo, cca tlusté 1 m, je dochované na třech stranách původního stavu, jen na východní straně (údolní) je silně rozpadlé. Nároží je vyskládáno z velkých armovacích lomových kamenů. Mimo to je ještě dobře poznatelná zeď, jenž rozdělovala palác na západní a východní díl. Hlavní gotický, hrotitý portál z tufu je umístěn cca ve 4 m nad terénem a vedl do prvního patra. Původní kapsy pro trámy na vnější stěně nám jasně dokladují, jak byl řešen původní přístup k tomuto portálu. Dřevěné křídlo dveří bylo kdysi ukotveno v pečlivě opracovaném kameni a mohlo být zablokováno závorou v protilehlé stěně. V dolním patře pak byly sklepy a skladiště osvětlované jen jedním úzkým okénkem. V třetím patře západní části byly umístěny obytné prostory, kde jsou do dnes k vidění částečně zvětralé okenní sedile a výklenek původního krbu. Zde byl také umístěn záchodový arkýř nebo malý balkón. Kuchyňské prostory byly ve východní a méně osvětlené části. O tvaru posledního patra a podstřeší víme jen velmi málo. | |
|
|
Severní část areálu hradu je vyplněna sutí. Snad zde stávaly chlévy a pomocné hospodářské budovy. V zaniklé východní části hradby byla zřejmě jednoduchá kulisová brána. Směrem do horní části údolí, nad starou silnicí, stávalo ještě další předsunuté opevnění. | |
|
|
|
|
V okolí stojí zřícenina hradu Cagliatscha nad obcí Clugin. |