Graubünden |
|
Okres Imboden - HRADY |
|
||
Hrad BELMONT (Flims) | ||
zřícenina gotického hradu | ||
lokace : 46°50'43.61"N / 9°20'3.24"E | ||
|
||
znak obce Flims |
|
|
|
||
|
||
|
||
|
||
Osamoceně stojící
zřícenina hradu v hlubokých lesích s vysoko se tyčícími vrcholky hor
musela být vystavěna již na přelomu 10. a 11.století. Zbytky zdí se
nacházejí na zalesněném skalním návrší, připomínající svou podobou zub.
Na tuto časnou dobu vzniku lze usuzovat na jedné straně podle
starobylého půdorysu, na druhé straně dle ostruhy a jiných malých nálezů
z hradu. Hradní název Belmont pochází z retorománštiny a odpovídá
německému jménu "Schönenberg".
Hradní dispozice byla rodovým sídlem starého, ovšem nešlechtického rodu z předního údolí Rýna, jehož předek "Lutefridus de Belmonte" byl mezi roky 1137 až 1239 poprvé jmenován v místních dokumentech. Příbuzensky spřízněni s rodem Vaz, který byl mocnou šlechtickou rodinou oblasti Recie, zaujímali páni z Belmont různé důležité funkce. Několik kanovníků kláštera ve městě Chur pocházelo z tohoto rodu, a dokonce v letech 1273 až 1282 seděl Konrád z Belmont na biskupském křesle. Na slavné univerzitě v Bologni byl v r. 1267 zapsán první známý student z Rätie - Jindřich z Belmont. Přece již v r. 1371 umírá Oldřich Walter, městský fojt v Churu, který byl posledním svobodným pánem z Belmontu. Přes jeho neteř Alžbětu přešel hrad a panství do vlastnictví rodiny ze Sax - Misoxu. Při nějaké výměně majetků mezi ní a jejím bratrancem Brunem z Rhazüns je hrad jmenován v r. 1380 jako "daz burgstal ze Belmunt" poprvé jako opuštěné sídlo. Hrad byl tehdy asi již neobývaný, začal se pomalu rozpadat, poslední nálezové předměty pocházejí z pol. 14. století. Na počátku 20. století nebyly již viditelné skoro žádná zbytky zdí. Při archeologických vykopávkách probíhajících v letech 1932 až 1936 byly obnaženy staré základy konstrukcí a vše bylo zakonzervováno.
Vzhled hradu Belmont se dá pouze těžce rekonstruovat. Celkově nejsou zdi moc tlusté, podle čehož se odborníci domnívají, že sloužily jako základna pro nástavby ze dřeva. První etapa výstavby dispozice odpovídala úzkému táhlému obvodu, která byla patrně kolem pol. 12. stol. nahrazena rozsahem větším hradem. Téměř půlkruhová obvodová hradba probíhala daleko podél příkře skloněného terénu a sloučila v sobě přinejmenším tři větší budovy. Střední a východní křídlo domu se zdá, že mohlo sloužit jako obydlí hradních obyvatel. U východní budovy se dokonce našly v jednom výklenku stěny ještě zbytky nástěnných maleb. V centru dispozice byla založena 5,7 metru hluboká cisterna s filtrem, kteřá byla asi rovněž zastřešena. Nejasné naproti tomu je, jakou podobu měly stavby na nejvyšší skalní terase v jihozápadní části areálu a jak byly zahrnuty do zbytku dispozice. Jádro hradu vyčnívá kolem 8 m nad okolním terénem a je tvořeno náhorní planinou o rozměrech přibližně 10 x 30 metrů. Poněvadž zde nejsou zachovány žádné zbytky zdí, dá se předpokládat, že veškeré budovy byly kdysi jen dřevěné konstrukce. Vedlejší stavby hradu pravděpodobně stály u západní paty hradní skály, kde do dnešní doby ještě můžeme spatřit v půdě staré umělé terasy. Zde existující zbytky zdí vnějšího opevnění, patřily patrně k nějaké zděné rampě, sloužící pro přístup do jádra hradu. Po hlavní přestavbě nebyl již hrad přestavován, následně nebyl používán a poté byl definitivně opuštěn. Možná, že měli Páni z Belmont své hlavní sídlo již kolem r. 1200 přenesené na jiném, méně odloučeném hradě. Kdo potom hrad pro ně administrativně spravoval není bohužel známé. V r. 1352 došlo k takzvané "Belmonter Fehde". Tehdy úspěšně bojovali Páni z Belmontu jako velitelé jednoho povstání v oblasti Surselva proti hrabatům z Werdenberg - Heiligenbergu. Obec Flims byla v průběhu bojů obsazena druhou stranou a městečko Ilanz bylo úplně vypáleno. Je zajímavé, že rodový hrad však nepřišel k úhoně.
|
||
Přímo v obci Flims nalezneme pěkný zámek, nedaleko pak zřícenina hradu Crap sogn Parcasi nad obcí Trin. |