Graubünden |
|
Okres Inn - HRADY |
|
|
TUOR PLANTA (Susch) | |
zachovalý hranolový donjon | |
lokace : 46°45'3.84"S / 10° 4'55.27"V | |
znak městečka Susch |
|
|
|
|
|
Oblast kolem Susch, na jižní straně průsmyku Flüela, byla obydlena již v prehistorické době a ve středověku zase kvůli strategické poloze. Ve svých Rétských dějinách popisuje Oldřich Campel kolem r. 1570 (dílo dokončeno v r. 1582) v Susch ještě stojící tři středověké obytné věže. Do současnosti zůstaly bohužel zachovány jen dvě z tohoto počtu. |
|
Stejně jako o sousední věži Praschun, nejsou ani o věži Planta zachovány ve starých listinách žádné zprávy. Vystavěna byla pravděpodobně v průběhu 13. stol. a mohla tehdy sloužit jako rodové sídlo pánů ze Susche. V písemných zdrojích jsou první zmínky o tomto rodu, jmenovitě o Conradu a Albrandu, synech "dominiuse Alberta de Soxio", z r. 1283. Dle názvu rodu uvedeného Alberta byli patrně spřízněni s rodem Sax. Výše uvedeným dvěma zástupcům tohoto rodu bylo tehdy propůjčeno císařem Jindřichem VII. důlní právo v místních stříbrných dolech. Ve 14. stol. je rod ze Susche ještě několikrát uváděn a to ve službách churského biskupství. | |
Dnešní název Planta odkazuje na rozvětvenou rodinu Planta, jež původně sídlila v Zuozu v Horním Engadinu. Počátkem 16. stol. se v Suschi usadila jedna z rodových větví a v budoucnu se psala Planta ze Susche, nebo také Planta z Věže (Planta della Turre). Kolem r. 1520 zde sídlil rytíř Jindřich Planta jako biskupský místodržící. Při poslední přestavbě byla také vyměněna okna a vnitřní prostory přestavěny. Věž je v soukromém majetku a není veřejnosti přístupná. | |
Pětipatrová, štíhlá, hranolová věž měří v základně 8 x 8 m a je postavena z pěkného, zručně kladeného zdiva. Nároží je armováno opracovanými kvádry s bosovaným reliéfem. V jihovýchodním průčelí je dosud ještě patrný zazděný původní vstup, přístupný dřevěnou galerií. V pozdním středověku byla věž několikrát přestavěna jak zvnějšku, tak i uvnitř. Zakončení barokní cibulí pochází ze 17. stol. V této době byly také přistavěny i přilehlé objekty, které dnes slouží jako obytné budovy. Také poslední patro věže není již původní a patrně pochází z poslední velké přestavby celého areálu tvrze v r. 1900, protože na dobovém vyobrazení z r. 1888 vykazuje toto patro početné větrací otvory ve zdech a ty jsou dnes zazděny. Zřejmě poslední patro původně sloužilo k sušení masa a ovoce. | |
V městečku Susch stojí ještě další věž Praschun a na návrší jsou zbytky pevnosti Rohan. |