Graubünden

Okres Inn - HRADY
SAN PEDER - NUNSBERG  (Sent)   
základy obytné věže hradu
lokace :   46°48'57.58"S / 10°19'58.09"V

znak obce Sent

                                  

 

 

zbytek věže

V císařském darování r. 930 byl uveden kostel v Sentu, přitom se mohlo jednat o první svatyni svatého Petra na tomto místě. Celý vrchol návrší byl odlesněn a srovnán pravděpodobně ještě před výstavbou současné svatyně ve 12. stol. Ve stejné době, nebo když práce na kostele byly dokončeny, začala stavba feudální věže šlechtickou rodinou ze Sindes. Historické texty se o věži nezmiňují, ví se jen, že byla na konci středověku opuštěna a později sloužila jako lom pro stavební materiál zdejším usedlíkům, až byla celá rozebrána.

V průběhu vykopávek prováděných na návrší v r. 1937, kde dosud stojí starý románský kostel, byly objeveny zbytky mohutné středověké obytné věže. Hranolový donjon měří v půdorysu asi 12 až 13 metrů, tloušťka zdí dosahuje 2,3 metru. O datování věže, která byla zřejmě vybudována na základech starší stavby, dosud nepanuje jednota – málo nálezů z hradu, výměra věže, jeho zdivo z částečně opracovaných bloků kamene a nárožní kvádry s opracovanými hranami, jsou datovány do období 13. stol. Naproti tomu mohl kostel San Peder, dodnes zachovaný vedle věže jako zřícenina, vzniknout již ve 12. stol. Kostel svatého Petra byl tedy prvním farním kostelem celé oblasti. Nezřetelné stopy u jižního okraje hradního návrší dávají tušit, že věž a kostel byly kdysi společně ohrazeny jednou obvodovou hradbou - možná byl San Peder původně velmi malým „kostelním kastelem“. Písemné prameny o hradu sv. Petra mlčí.
Naproti tomu se objevuje od r. 1160 rodina pánů ze "Sindes" (Sent) v různých dokumentech, jenž patřila mezi služebnictvo biskupa z Churu. Protože Albert ze Sentu je ale v r. 1167 naposled uveden, je sporné, zda tuto šlechtickou rodinu můžeme brát v úvahu jako stavitele věže. Nálezové vrstvy nasvědčují tomu, že věž hradu byla ve 14. stol. opět opuštěna. Fortunat Sprecher z Berneggu zmiňuje hradní dispozici ve své rétské kronice z r. 1617 "Burgus sancti Petri" a vysvětluje, že hrad byl také nazýván "Nunsperg". Hned pod hradním pahorkem se klene další návrší, které se ještě dnes jmenuje "Nuns". Zde nejsou ovšem žádné stopy po nějakém opevnění patrné. Kostel San Peder byl již r. 1340 označován jen jako kaple, pravděpodobně byl jeho stav tehdy nevhodný k vykonávání bohoslužeb a tak jeho funkci převzal kostel sv. Vavřince v obci Sent. Přesto jeho interiér byl ještě v průběhu 15. stol. opatřen novými malbami, dříve než byl v době reformace definitivně opuštěn.
R. 1856 se stal hradní pahorek majetkem básníka jménem Peider Lansel (Peider Lansel, 1863 až 1943, byl švýcarský romantický lyrický básník. Je známí hlavně pro svou propagaci Retorománštiny a zavedení tohoto jazyka do spisovné podoby. Jeho rodina pocházela ze Sentu, přestože se narodil v Pise. Živil se jako obchodník a stejně dobře i jako básník), který si vnitřek kostelní věže upravil jako svoji pracovnu a začal s obnovou zříceniny kostela v r. 1901. R. 1937 byly odkryty základy hradní věže a konzervovány. Poslední údržba dispozice proběhla na přelomu let 1968 až 1969. Stěny na konci boční lodi a apsidy jsou ještě částečně zachované, kostelní věž dosud kompletně stojí. Boční dveře kostelní lodi jsou charakteristické pro pozdně románské období. Stejné platí pro hezké kamenné obložení, kterým byla vybavena apsida - neobyčejně luxusní na běžný kostel. Chór byl zaklenutý. Stopy po freskách byly později, v době rané italské renesance, přemalovány. Kostelní věž, stojící severně od kostelní lodi, byla přístupná druhými dveřmi. Pět podlaží věže je nápadných svými arkádami, její tři průčelí jsou vyzdobeny obloučkovým vlysem a linií ve tvaru zubů pily. Čtvrté poschodí je orámováno dvojicí oken s přerušovanou slepou arkádou. V posledním pátém, v němž se nacházela pracovna básníka, se zachovaly velké okenní otvory.
Základ mohutné a velké věže čtvercového půdorysu byl odkryt přímo v jižním svahu pod kostelem. Vzhledem k technice zdění a tloušťce podstavce, není žádná pochybnost o feudálním charakteru hradu. Základ takové velikosti by lehce mohl nést věž nejméně stejné výšky jako sousední kostelní věž, jenž mohla být zařízena jako stálé obydlí pro své majitele.
Zaparkovat je možné v centru obce, nebo na jeho okraji. Hradní návrší je situováno v západní části Sentu na straně údolí od silnice. Původní přístup k hradu z obce je většinou uzavřen. Kdo se však dá z centra vesnice pěší cestou ve směru La Fuorcha, dostane se údolní stranou na návrší, kde vede úzká stezka nahoru k zřícenině.
V okolí nalezneme zříceninu hradu Tschanüff a 2 věže v městečku Scuol.
 

 
 

zpět na mapu okresu Inn