Graubünden |
|
Okres Landquart - HRADY |
|
|
Hrad NEU ASPERMONT (Jenins) | |
zřícenina rodového hradu rodu Aspermont |
|
lokace : 47° 0'11.66"N / 9°33'55.08"E | |
|
|
znak obce Jenins |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Staré
královské majetky při královském dvoře u Maienfeldu mohly tvořit
ve vrcholném středověku základ panství v Maienfeldu a Jenins. Obě
panství byly
kolem pol. 13. stol. v držení Pánů z Aspermontu. Tato šlechtická rodina
se
objevuje již ve 12. stol. v různých listinách a měla své rodné sídlo na
hradě
Alt Aspermontu u obce Trimmis. Z prosté ministeriální šlechty churských
biskupů
se za několik generací vyšvihli až do okruhu nejvlivnějších rodin
oblasti
Recie. Nový hrad situovaný na strmé skalní ostrožně vysoko nad Jenins,
si
nechal rod z Aspermontu vystavět asi mezi roky 1200 až 1250. Brzy poté
došlo k
hádce mezi mocným rodem svobodných Pánů z Vaz a biskupem z Churu,
kolem
suverenity území nad obcí Jenins. V r. 1284 se vzájemné dohodli v tom
smyslu,
že pahorek s hradem Neu Aspermont bude náležet oběma stranám, ale nikdo
nebude
smět dále rozšířit jeho opevnění. Jan z Vaz se ale nedržel tohoto
rozsudku
smírčího soudu, neboť již r. 1299 byl písemně vyzván, aby nějakou
novostavbu na
Novém Aspermontu nechal ztrhnout. Přesto se zdá, že Páni z Vazu výzvu
neuposlechli. Kolem pol. 14. stol. začala upadat moc a vliv rodu z
Aspermontu a tak postupně začali své državy v Recii prodávat. R. 1348
prodali
svá práva v oblasti Prättigau, a r. 1350 získal rytíř Rudolf z
Rankwellu panství
Neu Aspermont. Oldřich XI. z Aspermontu věnoval v r. 1376 dokonce i
horní právo, svojí rodiny při kostelu v Churu, pánu z Greifensee.
Zdá se, že se
potom rodina vystěhovala do Dornbirn, kde si změnila své jméno z
Aspermont a
přeložila jej do němčiny. Tak vznikl název z Rhombergu. Hrad ale měnil
nyní rychle
za sebou nové majitele: z majetku rodu Rankwell přešel na rodinu
Straiff z
Churu, od ní ještě před r. 1369 na Pány ze Sigbergu. V r. 1435 ho
dočasně
vlastnil hrabě Bedřich VII. z Toggenburgu. Po vymření rodiny ze
Sigbergu se
panství s hradem stalo kolem r. 1468 majetkem Děpolta ze
Schlandersbergu z
oblasti Vintschgau. V průběhu Švábské války, v které stál
Schlandersberg na
straně císaře, přitáhly vojenské oddíly Spolku (Bündner) po dobytí
Maienfeldu
dne 14. února 1499 nahoru na Nový Aspermont, dobyly jej, vyplenily a
částečně
zničily. Zdá se však, že byl brzy zase opraven a obydlen. Přitom byla
věž a
obytné křídlo přepatrovány a postavena nová obvodová hradba. Neu
Aspermont
sloužil Pánům ze Schlandersbergu ještě do r. 1522 jako sídlo rodu. Rok
poté
získal hrad rytíř Josua z Beroldingenu a o několik let později přechází
do
majetku Jana z Marmels. Ten prodal hrad a celé panství v r. 1536 Trojspolku
(Drei Bünde). Ve druhé polovině 16. stol. následovala další častá změna
majitelů. Neu Aspermont patřil po sobě obci Jenins, znovu Pánům z Marmels,
rodině Finer, Pánům z Hohenbalken, rodu ze Salis a na Neu Sünsu a naposled
Gulernům z Wyneggu. Nejpozději v 17. stol. byl hrad však opuštěn a jeho
konstrukce ponechány rozpadání. Kolem r. 1860 se začal Arnošt z Rhombergu,
potomek zakladatelské rodiny, zajímat o starý sídelní hrad z důvodu zájmu o
vlastní šlechtické kořeny. Dal si potvrdit od švýcarského spříseženstva v
r. 1862 svůj původ k Pánům z Aspermontu a získal částku 500 franků na opravy
zříceniny Neu Aspermont od tří místních obyvatel. Od té doby se nalézá hrad
zase v držení rodiny z Rhomberg - Aspermont.
Společně s místním hradním spolkem "Burgverein Neu-Aspermont" se od r. 2001 začalo s postupnou sanací zdiva. Hranolová obytná věž čtvercového půdorysu o straně 11 metru, dosahuje stále do úrovně pátého patra při výšce 19 m. Vysoce umístěný vstup se nachází ve výšce 6,5 m a je situován ze strany nádvoří. V úrovni druhého a čtvrtého patra donžonu jsou dosud zachovány arkýřové záchody. Obvodová hradba nepravidelného téměř trojúhelníkového půdorysu má tloušťku zdiva pouze 1 m. Hrad je stále ve stavu oprav. |
|
|
|
Nejblíže nalezneme hrad Maienfeld. | |
|