Graubünden |
|
Okres Landquart - HRADY |
|
|
Hrad FRIEDAU (Zizers) | |
zřícenina městského hradu |
|
lokace : 46°56'3.48"N / 9°33'45.90"E | |
|
|
znak obce Zizers |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Podél,
již ve středověku nesmírně důležitého dopravního spoje z oblasti
Švábska přes
rétský Chur do Itálie, byly již od merovejských časů soustředěny
rozsáhlé
majetky koruny, tím pádem také na území Spolku Bund v Rýnském údolí.
Již r.
955 je svědecky prokázán královský dvůr v Zizers, který císař Ota I.
věnoval
biskupovi z Churu. Pravděpodobně na ploše tohoto dvora vznikl ve 13.
stol. hrad
Friedau. Středověká kniha soupisu pevností "Buoch Vestinen" podává
zprávu, že biskup Volkard (1237 až 1251) byl prvním stavebníkem hradu,
ale k dokončení
prací došlo nejdříve za jeho nástupce, biskupa Jindřicha III. z
Montfortu
(1251 až 1272). Hrad sloužil jako správní centrum okolních biskupských
statků a byl
zřejmě mnohem větší, než dosud ještě zachovaná věž, jak v pozdějších
listinách
je vylíčeno. Ve 14. stol. vzniklo podle dokumentů například nové
předhradí,
hradní příkop a parkánová zeď vnějšího opevnění. V r. 1358 zastavil
biskup
Petr "hrad Fridow" společně se dvorem správce v Zizers, Igis, Friewis
a dalšími právy za 645 marek na Berengera z Landenbergu a jeho bratry.
Hrad
však musel být otevřený pro vojáky biskupa a další prodej jiné osobě
byl bez
jeho svolení zakázán. Již r. 1362 zastavené stejné statky a práva za
biskupa
Petra byly předány Kunhutě z Toggenburgu a jejím synům. Tak přešlo
panství Friedau
na mocnou rodinu hrabat z Toggenburgu. Pozdější svědecká výpověď
doložila, že
hrad v době života hrabat Donata a Diethelma, přibližně před r. 1385,
vyhořel.
Pachatel tohoto činu není dodnes objasněn. Ještě v r. 1421 bylo panství
Friedau
v držení rodu Toggenburg, proto se ho konečně churský biskup rozhodl
vyplatit
ze staré zástavy. Hrabě Bedřich VII. nechtěl však o vrácení majetku ani
slyšet
a přistoupit k dohodě. Protože jak on tak i biskup Jan byli občany
města
Curychu, jejich spor posuzovala rada města a tak bylo rozhodnuto, že
hrabě
musel vrátit zástavní zboží do 14. září 1421. Přesto nejdříve v r. 1428
se mohly obě strany usmířit: Bedřich se zřekl svých nároků na zástavu,
směl ale užívat
i nadále Friedau jako své sídlo, dokonce doživotně. Když Bedřich r.
1436 jako
poslední mužský potomek rodiny umírá, připadl hrad Friedau zpátky
biskupství a
od té doby se stal opět centrem majetku kolem obce Zizers. Přímo pod
opevněním
procházela zemská silnice, taktéž vinice u hradní zdi jsou v listinách
uvedeny.
V r. 1649 prodal biskup již silně zanedbaný hrad hrdelnímu soudu pěti
vesnic.
Mohutná věž byla od té doby používána jako vězení a dostala v lidové
mluvě
název "Věž lotrů" (Schelmenturm). Při velkém požáru vesnice Zizers
kolem r. 1880 zasáhl oheň i hrad. Žár byl tak veliký, že silné plášťové
zdi
dokázal roztrhat. Dvě velké pukliny ve zdivu jsou ještě dnes svědkem
tehdejší
tragédie a věž zůstala od té doby zříceninou. Je možné si ji
prohlédnout pouze
zvenčí, neboť stojí na soukromém pozemku.
Hranolová
obytná věž čtvercového půdorysu o straně |
|
|
|
Nejblíže nalezneme ruiny hradů Falkenstein a Neuburg. | |
|