Graubünden

Okres Landquart - HRADY
Hrad GRAFENBERG  (Fläsch) 
zřícenina hraničního hradu v údolní uzávěře
lokace : 47° 2'46.01"N /  9°30'46.97"E

znak obce Fläsch


   



   

 
Nevelké zříceniny hradu, v lidové mluvě jinak řečeného "Mörderburg" (hrad vrahů), nalezneme západně od silnice z Maienfeld do Balzers. Hradní dispozice se rozkládá na protáhlém skalním návrší nedaleko státních hranic s Lichtenštejnským knížectvím. Katastrálně spadá hrad do oblasti obce Fläsch, paradoxně však hradní vrch již patří k lichtenštejnské obci zvané Balzers. Zbytky hradu jsou přístupné ze silnice lesní cestou (zákaz vjezdu), bez problému asi po ¼ hod. chůze. Podle středověkého kronikáře Oldřicha Campella objevuje se název Grafenberg kolem r. 1579, v r. 1617 je uveden jako castrum Graffenberg a v r. 1742 ho Nikolin Sererhard v listinách uvádí jako zámek Grafenberg. V dobových dokumentech není hrad výslovně jmenován a tak nepřichází v úvahu domněnka, že sloužil jako sídlo hraběcího rodu. Jedno vysvětlení pro jméno nalézá se nanejvýš ve zdejší správě z Grawinberg; středohornoněmecké grâ, grâwes pro šedý. Název může odvolávat na skalnaté okolní prostředí či hrad samotný. Tak by se mohlo postupem času z Grawinberg stát Grafenberg, protože pro místní obyvatele souvislost hradu s nějakým hraběcím rodem se zřejmě objevuje v souvislosti se šedou barvou. Udolní uávěra byla 5. ledna 1499 v průběhu Švábské války dobyta útokem císařského vojska, ale po několika dnech se ji znovu zmocnila zpět vojenská posádka Spolku (Bündnern). Písemné doklady o počátku, dějinách hradu a jeho majitelích bohužel chybí. Při popisu hranice území mezi Fläsch a Balzers vynořuje se v r. 1498 název Mordtburg. Již z r. 1498 je doložený opět název Mordtburg, který je třeba hledat v souvislosti s jednou středověkou pověstí, podle níž měl na hradě bydlet loupeživý rytíř, jenž okradené obchodníky měl údajně shazovat ze skály dolů. Ve skutečnosti by mohl výraz "hrad vraha" však vyjadřovat nepřátelský vztah se sousedními hradními pány.


Hradní pahorek je oddělen od horského úbočí jedním, asi uměle zřízeným, šíjovým příkopem. Z celé hradní dispozice zůstala zachována u severovýchodního svahu 25 metrů dlouhá a 6,5 m vysoká zeď, hradního paláce. Vedle otvorů pro trámy jsou patrná čtyři štěrbinová okna, jejichž špalety se dovnitř rozevírají. Údajně jsou pod povrchem zachovány i základy tohoto původně čtyřpodlažního paláce. Další zbytky zdí podél jihovýchodního a jihozápadního okraje plošiny dávají tušit, že základna paláce byla přibližně 41 x 11 m, a tak pokrývala celý vrchol kopce. Od paty hradního pahorku až k protilehlému návrší jménem Guschnerberg se rozprostírají tzv. Letzi (záseky - uzávěry), v lesním pásu na dně údolí jsou ještě některé jejich zbytky zachovány. Do současnosti se zachovaly také části obvodové hradby nepravidelného téměř oválného půdorysu, jejíž tloušťka dosahuje 1,5 metru. Zděná konstrukce, vyskládáná do klasového ornamentu (opus spicatum), jakož i fragmenty kamnových kachlů tvaru poháru, lze interpretovat na dobu vzniku ve 13. století. Suť po požáru uvnitř budov lze přisoudit zániku celé dispozice vlivem velkého požáru, ovšem kdy k této události došlo není historicky doložené. Archeologický výzkum zde byl proveden v letech 2003 až 2005.

O něco výše v údolí byla později vybudována další a moderní vojenská uzávěra se střelnicí, jejíž stavba bala zahájena již v 15. stol. a v podstatě se zdokonalovala až do konce 20. stol. Ještě dnes některé objekty aktivně využívá armáda Švýcarska a toto opevnění by v případě potřeby bylo možno ihned aktivovat.

Nejblíže nalezneme hrad v Balzers dole v údolí v Lichtenštejnsku.

 

 
 

zpět na mapu Landquart