Graubünden |
|
Okres Landquart - HRADY |
|
|
Hrad KLINGENHORN (Malans) | |
zřícenina horského hradu |
|
lokace : 46°59'38.97"N / 9°34'46.56"E | |
|
|
znak obce Malans |
|
|
|
|
|
O
počátcích hradu se zajímavým názvem "Zvonící roh" neexistují žádné
písemné zprávy. Věž jako nejstarší ještě viditelná část hradu je datována do
začátku 13. století. Původně mohla dispozice patřit mocnému rodu svobodných Pánů
z Vaz, a teprve později byla patrně obydlena nějakou ministeriální šlechtou.
Pravděpodobně svatbou s Markétou z Vaz přešel hrad ve 14. stol. na Oldřicha II.
z Matsch. Rod vlastnil panství s hradem Klingenhorn nad obcí Malans až do r. 1372,
kdy ho dali do zástavy společně se soudem v Malans za 200 marek Rudolfovi z
Underwegen. Hrad měl však i nadále být kdykoliv otevřený lidem sloužícím rodu
Matsch. V r. 1420 propůjčil tehdejší fojt a hlavní soudce - Pán z Malans,
hradní pahorek se všemi majetky Oldřichovi Segerovi. Seger ale dle smlouvy
musel statky vyplatit, kdyby on nebo jeho dědicové se trvale na Klingenhornu
usadili. Z listiny vyplývá, že soud v Malans podle práva náležel k hradu, který
byl v této době zřejmě neobydlen. Také z r. 1441 jsou písemné prameny, jenž
zase zmiňují, že k "pevnosti Klingenhorn" tehdy patřilo nějaké
hospodářství v Malans. Kolem r. 1470 přešel hrad do vlastnictví rodiny ze
Schlandersbergu. Ale zanedlouho poté, r. 1497, odkázal Děpolt z Schlandersbergu
a jeho manželka svá práva na panství Klingenhorn jako dědičné léno Janu
Sutterovi z Malans. Vyhradili si ale právo k vrácení majetku, pokud by se
rozhodli na svém hradě provést různé opravy či znovu na něm bydlet. Klingenhorn
musel být podle toho na konci 15. stol. již ve stavu hrozícím zřícením
Donžon
je dodnes zachován ještě do úrovně třetího poschodí, ve vnitřních prostorách
jsou patrné zbytky omítky typu Pietrarasa. Původní přístup ve druhém patře byl
později zazděn. Na malé ploše hradního jádra nalezneme mimo věže ještě zbytky
vedlejší budovy. Západně od jádra bylo situováno rozsáhlé předsunuté předhradí,
které bylo ohrazeno zdí vyskládanou z nasucho ložených kamenů. Možná, že
sloužilo obyvatelům hradu současně jako ohrada pro dobytek. Zarudlá malta na
vnitřní straně věže nasvědčuje tomu, že nějaký požár konec hradu pouze
urychlil. Hranolová obytná věž obdélného půdorysu má rozměry 9 x 8,5 m,
v základně dosahuje tloušťka zdiva | |
|
|
Nejblíže nalezneme ruinu hradu Winegg. | |
|