Graubünden

znak městečka Haldenstein

Na protáhlém skalním hřebenu, vysoko nad rýnským údolím, stojí zbytky hradu Lichtenstein. Exponované stanoviště bylo osídleno již od mladší doby kamenné až do pozdního starověku, jak potvrzují nálezy z areálu přímo severně od zříceniny. Rodina z Lichtensteinu se poprvé objevuje v písemných pramenech již r. 1180, neboť tehdy byl "Henricus de Lihtensten" zapsán v Churské úmrtní knize. Hrad mohl v této době již stát, zatímco sousední hrad Grottenstein a především Haldenstein jsou asi o něco mladší. Ještě ve 12. stol. se v listinách objevuje rodina z Lichtensteinu a další větev rodu z Haldensteinu, která se od ní oddělila. Oba příbuzné rodiny měly později velmi podobný erb. Ve 13. stol. jsou různí členové rodu z Lichtensteinu často uvedeni v listinách, buď jako svědkové u soudních líčení nebo při darování majetků. Dne 22. března 1275 vymřel rytířem Oldřichem z Lichtensteinu poslední světský představitel této rodové linie. Kanovník Rudolf z Lichtensteinu je naposledy uveden v pramenech r. 1282. Dědictví po rytířích z Lichtensteinu připadlo nyní na jejich příbuzné ze sousedního Haldensteinu, tedy také jejich hrad. Název starého rodového sídla sloužil představitelům této rodiny dokonce jako křestní jméno: v letech 1351 až 1386 je pan Lichtenstein z Haldensteinu uveden v listinách jako nejmladší ze čtyř bratrů. Členové rodiny z Haldensteinu patrně bydleli v průběhu 14. stol. trvale na hradě Lichtensteinu. V r. 1396 vypukl spor mezi Churským biskupem a Oldřichem Brunem z Rhazüns, nakonec se ale Anna z Haldensteinu a její muž, Kryštof z Herteneggu, jenž byl biskupským přívržencem, s Rhazünsem smířili. Toto bylo písemně sjednáno v pevnosti "Liehtenstain", zároveň je to nejstarší písemná zmínka o hradu. Poslední mužský představitel Haldensteinů byl tehdy již mrtev. Panství Lichtenstein bylo poté přiděleno až do r. 1803 ke stávajícímu panství Haldenstein, zdá se tedy, že hrad byl někdy v průběhu 15. stol. opuštěn. Ještě v r. 1479 objevuje se název hradu jako označení místa, jenž nás upozorňuje na násilné zničení areálu, jinak bychom ho dnes stěží hledali. Kolem poloviny 16. stol. byl hrad poprvé popisován jako zřícenina. V r. 1662, uprostřed zmatků mezi "spolkem" Bündner, byl Lichtenstein obsazen vojskem čítajícím asi 200 mužů. Vojáci měli za úkol oddílům z oblasti Prättigau překazit spojení s jednotkami horní části spolku (Bündner Oberland), ale již po třech dnech jim začaly docházet zásoby potravin a pitné vody. Po této krátké příhodě byl Lichtenstein definitivně opuštěn a ponechán rozpadání. Teprve ve 20. stol. byly znovu provedeny menší záchranné práce a zajištěny koruny dosud stojících zdí. Zbytky hradu jsou dobře viditelné již z obce, na skalnatém horském hřebenu a jsou od vesnice dosažitelné příkře stoupající pěšinou asi po 30 min.

Podle nevelkých zbytků opevnění lze dnes stěží určit přesnou podobu bývalého rozsahu fortifikace a jeho podoby. Nejvyšší bod areálu zaujalo třípatrové obytné křídlo domu, jeho přístup je dnes situován přímo nad strmým skalním zlomem. Je pravděpodobné, že byl palác původně přístupný přes nějakou dřevěnou odnímatelnou konstrukci. Severovýchodně od této budovy stálo předhradí, v jehož obvodové hradbě je ještě patrná vstupní brána, která byla v pozdější stavební etapě zazděna. Kde se měla stát mladší hradní brána je dosud neobjasněné.

zpět na mapu Landquart