Graubünden

Okres Maloja - HRADY
PRASCHUN   (Samedan) 
zachovalá městská obytná věž
lokace :  46°32'2.87"S / 9°52'8.79"V

znak obce Samedan

                                  

   

 

Věž, v rétorománském jazyce nazývaná La Tuor, pochází ze 12. stol. Jedná se o významnou památku obce Samedan, situované v oblasti Horního Engadinu, která od prosince 2010 slouží jako kulturní centrum. Věž stojí ve svažitém terénu vedoucího do obytné čtvrtě zvané Surtour, což znamená „Nad věží“.

 
Původně čtyřpatrová věž byla poprvé zmíněna v listinách r. 1281, kdy sloužila místní šlechtické rodině jako obytné sídlo. K její výstavbě však mělo dojít již po r. 1110 a stavebníky měli být páni ze Samedanu. V r. 1139 prodali hrabata z Gamertingenu svá sídla v oblasti Horního Engadinu, tudíž i obec Samedan, biskupovi v Churu. Kromě toho sídlil v interiérech věže od r. 1462 soud Sur Funtauna Merla. Později bylo uvnitř zřízeno vězení a hned potom archiv. V době Švábské války, v r. 1499, byla ves Samedan celá vypálena. R. 1551 byla ve zdejším kostele sv. Petra prvně konána mše podle nových pravidel reformace (viz kostel níže). R. 1577 vypukla válka zvaná Galgenkrieg (Šibeniční) mezi obcemi Zuoz a Samedan. V r. 1629 vypukla pro změnu v obci morová nákaza. Od r. 1980 je majitelem věže obec Samedan.
 

 
V 90-tých letech 20. stol. bylo ve věži umístěno mládežnické centrum. Nadace La Tuor, která spolupracuje s Chesa Planta, zřídila ve věži multimediální kulturní centrum se stálou výstavou v prvním poschodí a v ostatních patrech se výstavy mění. Tuor je tak de facto Oberengadinským regionálním muzeem. V r. 2011 byla výstava zaměřena na dramatické změny v zemědělství ve Vorarlbergu, Jižním Tyrolsku a Graubündenu, s odkazem na pustnutí stájí v krajině. Ve vesnicích leží stále více stájí ladem, které nejsou využívány. Současné zemědělství staví nové stáje pro živočichy, sklady ovoce nebo vinné sklepy, přitom stáje jsou opuštěné a chátrají, čímž se mění celkový obraz krajiny. Výstava zkoumala architekturu a sociologii tří topograficky podobných, kulturně a historicky ale různých území. Je zajímavé, jak se stáje podle oblasti různě nazývají - Gaden, Sober, Stadel, Wälderhaus, Stalla nebo Tablet.
 
Středověká hranolová věž je téměř čtvercového půdorysu o stranách 8 x 7,8 metru, s tloušťkou zdiva v základně 1,4 metru. Jako důležitý dopravní uzel měl Samedan již ve středověku velký význam. Zde se křížily karavany soumarů jdoucí z jihu na sever, z východu na západ přes horské průsmyky. Velká část příjmů zůstávala v rukou rodiny Planta a Salis, mocných šlechtických rodů, které byly úzce provázány s dějinami Samedanu. Kromě tranzitní dopravy zde kvetlo zemědělství a hornictví, z něhož šlechtické rody a obec dále bohatla. Projevem moci tak vznikly v průběhu 16., 17. a 18. stol. různé hrdé patricijské domy v oblasti Engadinu. Také ve starém jádru vesnice Samedan, ve čtvrti  Crappun, Crasta a Surtuor potká návštěvník množství starých, dobře zachovaných domů ze 16. a 17. stol. s arkýři a ozdobené sgrafiti (historickými !). V těchto domech kdysi bydlely slavné osobnosti, jako např. reformátor a překladatel bible Giachem Bifrun, vydavatel "Nouv Testamaint" v r. 1560, první tištěné dílo latinské literatury nebo Jörg Jenatsch, který pocházel z příbuzenstva slavného bojovníka za svobodu Jiřího Jenatsche. Vůbec byl Samedan v tuto dobu bohatý na slavné muže, které zemi prokázali významnou službu.
 
V okolí můžeme navštívit věž Spaniolu v městečku Pontresina.
 

 
 

zpět na mapu okresu Maloja