Graubünden

Okres Maloja - HRADY
TURRACCIA   (Casaccia) 
výrazný střep nároží hranolové věže hradu
lokace :  46°23'32.39"S /  9°39'55.55"V 

znak obce Casaccia

                                  

  

 

 
Zbytek opevněného sídla či hradu Turraccia stojí nad vesnicí Casaccia, v okrese Vicosoprano v Bergellu. Hrad byl vybudován blízko křižovatky cest z Septimského a Malojského průsmyku, snad jako celní a strážní stanice. Název Turraccia lze odvodit od italského slova Torre (věž). Svázáním s hanlivou příponou "accia", měl tento název později význam jako špatný nebo zlý.
 
Písemné doklady o stavbě a jejích dějinách se nám nedochovaly. S velkou pravděpodobností lze však říci, že patřila churskému biskupství nebo jeho správci. Dle zachovalých konstrukcí lze datovat výstavbu věže kolem r. 1200. Proč a kdy sídlo bylo opuštěno, nám není známo. Jediná nepřímá zmínka, která se váže k tomuto místu, je zpráva o bratrech Ebelinusovi a Rodolfusu z Casaccie, usedlých k r. 1273, jejichž rolnický statek byl postaven pod "pevností". Zda byli oba bratři ministeriály churského biskupa a kromě statku využívali také výše používaný hrádek, nebo to byli jen nevolníci místního správce, kterému zajišťovali hospodářský chod hradního sídla, dnes bohužel již nezjistíme. Další zprávy jsou ze 14. stol., kdy Jakub z Castelmuru zrušil celní poplatky v údolí, které se zde vybíraly od 10. stol. z důvodu nepoužívané a nesjízdné stezky v Septimském průsmyku do doby, nežli bude tato cesta zase opravena.
 
Další listiny datované na počátek 15. stol. hovoří o jistém biskupském majetku v Casaccii v nedobrém stavu. Z tohoto lze také usuzovat, pokud byl myšlen hrad, že již počátkem tohoto věku byl v zanedbaném stavu. První zmínky o osadě Casaccia pochází z r. 1160 v souvislosti s rozdvojením cest do průsmyků Septimer a Maloja. Několik stovek metrů proti proudu z Casaccie byl prý v karolínské době postaven hospic, jehož kaple byla zasvěcena svatému Gaudenci (sv. Gaudenc - † kolem 427 - brescijský biskup, s dalšími biskupy vykonal cestu do Cařihradu, aby se přimluvil za Jana Chrysostoma, byl uvězněn a po čase poslán zpět do Brescie, autor několika dochovaných kázání sv. Krispin a Krispinian († kolem 287) - římští bratři, odešli hlásat víru do Galie, vyučili se obuvníky, objasňovali pohanům křesťanství, víry se nevzdali ani před soudem, byli mučeni a posléze sťati mečem.) Kaple byla v r. 1520 přeložena doprostřed obce. Z budov starého hospicu se ještě dochovaly nepatrné zbytky a terénní nerovnosti. V blízkosti se však dochovaly pozdně gotické zbytky jednolodního kostela, patrně vystavěného v místě hospice. Dnes jsou tyto zbytky kostela sv. Gaudence opravovány a konzervovány.
 
Z rozsahem nevelkého hradu se nám zachovalo do dnešní doby severní nároží věže s přilehlými stěnami o maximální výšce 8 m. Hranolová obytná věž byla vystavěna na čtvercovém půdorysu. Nároží bylo vyskládáno z bosovaných kvádrů. Tloušťka zachovaného zdiva dosahuje 1,9 m. V západní destrukci je též ještě patrné jedno ostění malého okénka. Věž byla obehnána obvodovou hradbou ve tvaru nepravidelného obdélníka, jehož nejdelší úhlopříčka měří 24 m. Přestože se z této hradby uchovaly jen podpovrchové zbytky a většina zdiva je zarostlá travou, lze ji ale v terénu dobře rozpoznat. Zbytky hradu stojí na sjezdovce.
 
V okolí se nachází neogotická věž v průsmyku Maloja zvaná Belwederturm a směrem do údolí 2 věže ve Vicosopranu.Nedaleko tohoto také ruiny hradu Cassaric
 

 
 

zpět na mapu okresu Maloja