Graubünden

Okres Maloja - HRADY
PLANTA   (Zuoz) 
zachovalá městská obytná věž a nejstarší sídlo rodu Planta
lokace :    46°36'7.75"S /  9°57'35.17"V

znak městečka Zuoz

                                  

      

 

První zmínka o obci pochází již z r. 840, kdy je uvedena ještě pod starým jménem Zuzes. Již od raného středověku držel churský biskup statky a práva v oblasti Horního Engadinu. Mezi lety 1137 až 1139 mohl biskup Konrád I. rozšířit své panství ve zdejším území, neboť získal jako odúmrť panství po rodu hrabat z Gammertingen - Achalmu. K němu patřil tehdy také dvůr Zuoz, v němž bydleli příslušníci šlechtického rodu z Planty, kteří byli leníky biskupství a tak se usadili na zdejším strategicky důležitém sídle. V r. 1244 se poprvé objevuje v písemných pramenech první představitel rodiny z Planty. V tomto roce byl jmenován biskupem Volkartem na místo Tomáše z Pontresiny do funkce správce údolí Engadin.  

 

Přibližně ve stejnou dobu, totiž kolem poloviny 13. stol., mohla vzniknout také věž Plantaturm. Je dosud nejasné, zda příslušníci rodu z Planty byli sami stavebníci sídla, nebo zda „věžový hrad“ nechal vystavět sám biskup. V r. 1294 se mohli páni z Planty konečně ujmout úřadu kancléře v Engadinu, když byl zabaven majetek předchozích správců, čímž se zařadili k mocným rodinám celého údolí. Obec Zuoz se tím stala důležitým centrem, kde vznikly četné další obytné věže a opevněné domy, jejichž části byly později zazděny v mladších stavbách, jak je dodnes ještě patrné na mnohým budovách ve vesnici. V r. 1367 se Zuoz připojil k Lize Božího domu pod vedením správce Tomáše Planty. Od začátku 15. stol. pokračovaly pře mezi vesnicemi Zuoz a Samedan, které vedly k tomu, že v r. 1438 došlo k rozdělení soudních pravomocí do dvou částí, mezi soud v  Suru a Suot Funtauna Merla.
Páni z Planty získali až do 16. stol. majetky a práva skoro ve všech částech Graubündenu a seděli na četných hradech, mezi jiným na Guardavalu v sousedním Madulainu. Jejich jednotlivé rodové linie se nazývali Zuoz, Wildenberg, Chur, Susch a Samedan. Jejich hlavní větev sídlila asi nadále ve staré věži, jak uvádí například listina z roku 1456: …Hartmann Plannten z Thurn sesshafft zu Zucz". Až do vypuknutí vleklého sporu, známého jako Švábská válka, patřila věž evidentně rodině Planta. Když v červnu 1499 vojenské oddíly císařské armády pod velením hraběte Jana ze Sonnenbergu vpadly do oblasti Horního Engadinu, a byly zde na odvetném válečném tažení, zapálili ves Zuoz a uprchli zpět do okolních kopců. Tomuto velikému požáru pravděpodobně padla za oběť také Plantaturm.
R. 1512 si Trojspolek podrobil údolí Valtellina, což zlepšilo obchodní cesty, přineslo peníze a vedlo ke zlatému věku Engadinu. Během této doby vznikla v Zuoz latinská škola, kde byl poprvé rozvinut psaný retorománský jazyk. V r. 1526 ztratil biskup své nároky na panství a práva po udělení tzv. Artikulů z Ilanzu, která dosud v Zuozu držel. Věž se později dostala do držení obecního soudu Horního Engadinu a  současně byl k jejímu západnímu průčelí přistavěn tzv. Obecní dům, který po r. 1555 rozšířil nedostatečně velké prostory soudu. Od té doby byla výrazná středověká stavba nazývána také "Obecní věž". V této stavební etapě obdržela novou sedlovou střechu, v jejích podkrovních prostorech byla zřízena mučírna, kde byl umístěn i tzv. Žebřík. V následujících letech byla věž kromě jiného využívána jako vězení. Po zničení Spolku mezi lety 1618 až 1639, mnoho obyvatel vesnice emigrovalo, neboť si hledalo práci v jiných oblastech. Ztráta údolí Valtellina vedla k dalším emigracím a ztrátě politické moci rodu PLanta.
Následující konec starého režimu a vytvoření kantonu Récie, ve Francouzi kontrolované švýcarské republice po r. 1798, vedlo ke ztrátě všech výsad obce. Tak se stala prostou zemědělskou vesnicí. Věž Plantaturm je dnes v držení obce Zuoz. Planta, nebo jinak nazývaná také Obecní věž, je nejlépe zachovanou stavbou z přibližně 30 prokázaných středověkých obytných věží a opevněných sídel, jenž se kdysi nacházely ve vesnici Zuoz v Oberengadinu. Její dnešní podoba však pochází až z přestavby, která ji postihla r. 1903.
Na půdorysu je stavba přibližně čtvercová, s délkou strany kolem 8,1 metru a tloušťka zdí v základně dosahuje přibližně 1 metru. Věž měla původně tři patra. Mezi lety 1901 až 1903 byla architektem Karel Kollerem rozsáhle přestavěna, byla zvýšena o dvě patra, staré okenní otvory byly zvětšeny, koruny zdí byly zakončeny cimbuřím a nastavěna nová stanová střecha. Také na severním průčelí umístěný erb Trojspolku pochází z této doby. Ve vnitřních prostorech věže byl nově zařízen archiv pro kraj Oberengadin a shromažďovací sál.
Výrazná věž, pravděpodobně nejstarší sídlo široce rozvětvené a vlivné rodiny Planta, stojí uprostřed vesnice vedle kostela sv. Luzia. Přístupná je bohužel pouze zvenčí, neboť se v interiérech v současné době nachází oblastní archiv. Zaparkovat je možné např. u nádraží, na hlavní náměstí je nutné dojít pěšky.
V okolí nejblíže nalezneme zříceninu hradu Guardaval nad obcí Madulain.
 

 
 

zpět na mapu okresu Maloja