Graubünden

Okres Moësa - HRADY
TORRE FIORENZANA   (Grono) 
zachovalá obytná věž
lokace :    46°15'0.49"S  /  9° 9'0.82"V

znak obce  Grono

                                  

 

Je předpokladem, že stavitelem na konci 12. stol. byl místní šlechtický rod. V r. 1219 je zde listině zaznamenán Albert z Grona a jeho syn Jan. Jsou zde uváděni s titulem pána, což by poukazovalo na jejich šlechtický původ. Tehdy zde muselo stát již jejich sídlo. V dalších písemnostech je tento rod zaznamenán ještě v r. 1286 a 1288. Posledním příslušníkem Jindřichem a jeho bratrem, členem kapituly, Bernardem z Grona se zdá, že rod vymřel po meči, protože další záznamy chybí.

Nejpozději v r. 1314 patřila věž Fiorenzana pánům ze Sax – Misoxu, kteří si v celém údolí zřídili své panství a byla užívána jako trvalé sídlo tohoto široce rozvětveného a mocného rodu. Ve 14. stol. jsou uváděni sezením zástupci rodu " Saco de Grono", zatímco v 15. stol. je používán název "Saco de Fiorenzana". Pravděpodobně se jedná pouze o druhý název pro stejné místo a zmiňované rody jsou identické. Věž byla za užívání tímto rodem několikrát přestavěna, například ze 14. stol. pochází zakončení štítových zdí věže (vlaštovčí ocasy). Dle nepotvrzených zpráv a ústní tradice byl r. 1406 ve věži zavražděn jeden z mocných členů rodu Albert ze Saxu. Rodu Sax – Misox patřilo sídlo až do konce 15. stol., ale možná i déle, protože r. 1510 věnovali skládací oltář do původní kaple sv. Nikolaje v Grono. V 17. stol. byla prodána místnímu bohatému sedláku a dále sloužila jako obydlí a zázemí statku. Dnes je stále v soukromých rukou a je veřejnosti nepřístupná.  
Velmi dobře zachovalá obytná věž v severovýchodní části obce Grono, nedaleko hřbitova a kostela sv. Klimenta. Objekt stojí necelých 100 m od hlavní silnice ve svahu a je dobře viditelný..
Věž Fiorenzana je reprezentativní donjon bez výrazných obranných prvků.  Jestli byla kdysi obklopena obranou zdí, není dnes již poznat. Nápadné je pracně kladené zdivo z malých, kvádrům podobných opracovaných kamenů a v nárožích svázané z bosovaných kvádrů. Původní hlavní vstup je proveden v jižní stěně ve výši třetího patra. Později byl ale přenesen na severní stranu. Nejvyšší patro věže sloužilo patrně k sušení masa a ovoce, což dokladují malé a početné větrací otvory, když na konci středověku sloužila jako zázemí nedalekého statku. V této době byl do skály vysekán z přízemí přístupný valený sklep. Na jižním průčelí je zachována heraldická malba s erbem tři spolků ze 16. stol. Do konce 20. stol. sloužil donjon obytným účelům bez panského charakteru. V r. 1978 byl proveden stavební rozbor a provedena podrobná dokumentace budovy.
V okolí nejblíže hrad Santa Maria di Calanca a zbytky věže Torre Boggiano nad obcí Roveredo.
 

 
 

zpět na mapu okresu Möesa