Wallis

Zenden Sierre/Siders - HRADY
BATIE  (Granges)     
zřícenina hradu na návrší nad městem
lokace :   46º15´29´´ /  7º27´57´´

znak města a okresu

Granges

Výstavbu hradu lze nejspíš spojovat s rodem hrabat de Granges, jednoho z nejvíce starobylých šlechtických rodů oblasti Valais, který je zde písemně uváděn již v průběhu 11. stol. Členové rodu zastávali také funkce biskupů. Oldřich, jehož strýc byl biskup Aimon II. Savojský (1035 až 1053), byl příbuzensky spojen s francouzskou větví hrabat z Nyon. V pramenech je zde uvedeno několik dalších majitelů jako páni de Granges, de Bex, d'Ayent, jakož i de la Tour – Chatillon, jenž patřili mezi dědice panství.
V r. 1243 zemřel Boso II., biskup ze Sionu a předal hrad s panstvím jako léno, tak se panství dostalo ze 2/3 do majetku rodu d'Ayent a zbylou 1/3 získali páni d'Anniviers. Avšak již následujícího r. 1244 dědí návrší Granges s hradem rozvětvená rodina de la Tour.
Jakub II. d'Anniviers zemřel v r. 1344 a panství dostaly věnem jeho dvě dcery. První si bere v r. 1355 pána de Challant, druhá se vdává r. 1360 za příslušníka rodu Tavelli. Od té doby začínají spletité majetkové vztahy k hradu, jenž je následně v manství několika rodů a jenž byly všechny dědici hrabat de Granges. Například Jakub Tavelli vlastnil hrad v Granges, zatímco Beatris de Challant získala hrad La Batie. K r. 1417 je na hradě písemně uveden již pouze sídlící rod Tavelli.
Hrad naposled sehrál významnou roli ve válkách 15. stol, poté již nebyl obnoven a chátral.

Do dnešní doby se zachovalo ještě několik výrazných zdí z původního hradu. Lze spatřit třeba základy obytné věže na půdorysu nepravidelného obdélníka. Tato věž byla nejstarším zdejším sídlem hrabat de Granges, později byla nazývaná „tour d'Anniviers“. Byla spojena s obvodovou hradbou, která sleduje horní část hřebene a uzavírala nádvoří s nějakými dalšími stavbami.
Ve východním rohu dispozice se nachází jedna věžová čtyřhranná bašta, chránící svah, který se v současné době sesouvá. Další kolmá zeď spojuje opevnění s jižní bránou městečka. K dosažení vrcholu hradu člověk musí projít celým bývalým komplexem staveb a hospodářských budov, jenž jsou uspořádány do tvaru ohrazeného pravoúhelníku. Toto se nazývá „Poype“ (návrší), ale dnes je zarostlé náletovými křovinami, které terén činí nepřehledným a nečitelným.
V sedle návrší stojí trojlodní kostel v historizujícím stylu a obydlí faráře. Před kostelem nalezneme malé parkoviště s hřbitovem.
Na protějším vrcholu návrší stávalo další sídlo, vzniklé zřejmě současně s výstavbou hradu a jenž sloužilo původně jako předsunuté opevnění a později jako sídlo správce (více viz níže).
EIFISCHTURM      
zbytky menšího opevněného sídle nad městečkem Granges
lokace :   46º15´33´´ /  7º27´50´´

Jihovýchodně nad kostelem v Granges, na jižním konci návrší se dodnes nachází zbytky věže. Jedná se o zakonzervované zbytky pravidelné hranolové věže (čtvercového půdorysu), obvodové hradby a nepatrných zbytků hospodářských budov v náletových dřevinách.
Pozdější opevněné sídlo bylo vystavěno jako předsunuté opevnění sousedního hradu. Postupně bylo toto opevnění rozšiřováno a časem se stalo sídlem správce biskupského majetku v Granges. Ve 14. stol. bylo majetkově odděleno a bylo v držení jiných rodů nežli sousední větší hrad.
Až do r. 1241 byl tento menší hrad sídlem pánů von Granges, později přechází do vlastnictví pánů von Ayent, po nich následují páni von Eifisch a nakonec po r. 1362 je majetkem rodu Tavelli. V tomto období je sídlo opět majetkově spojeno se sousedním hradem v jeden celek a s ním také sdílí další osudy.
Nejblíže se nachází tvrz Tavelli ve městečku pod hrady, zbytek hradu ve městě Chalais a tvrz Morestel ve městečku Grône.

 hrad Chalais

zpět na mapu Sierre

 tvrz Tavelli